Pach klihu, polystyrenová písmena a malované nápisy. Tak si knižní grafička Jana Vahalíková pamatuje svoje začátky
Celé dny tráví před monitorem plným písmenek, což jí trochu komplikuje aktivitu, kterou si druzí užívají, totiž odpočinek s knihou. Často a ráda tak čte alespoň poezii, například básně Petra Borkovce nebo Sylvie Plath. Její babička se narodila na Ukrajině, ona sama miluje Japonsko a se svými přáteli se ráda dělí o zajímavé iluminace ze středověkých rukopisů. Hostem Markéty Kaňkové byla ve Vizitce grafická designérka Jana Vahalíková.
Čtyři svazky deníků Pavla Juráčka, které na přebalu zaštiťuje autorova tvář, neboť Juráček si výslovně přál deníky vydat. Edice angloamerických autorů nakladatelství Argo s výrazně vyvedeným jménem autora na přebalu. Anebo hostovská Česká knižnice – česká klasika, která má i v moderním, svižném kabátku v sobě cosi starosvětského. To je jen zlomek práce knižní grafičky Jany Vahalíkové, ženy, která má prý běžně rozpracovaných i deset projektů zároveň.
Ačkoliv její touhou je graficky upravit dětský slabikář a za srdcovku označuje práci na ztraceném a znovunalezeném sešitu vězeňských básní Jana Zahradníčka, který před pěti lety vydala Moravská zemská knihovna, za sebou má také spolupráce na vizuální podobě výstav. Její rukopis můžeme aktuálně vidět ve Valdštejnské jízdárně na projektu Buddha zblízka. Skutečného buddhistu z ní, jak ve Vizitce s nadsázkou řekla, ale udělala už práce na mnohasetstránkovém katalogu, který upravila k výstavě Otevři zahradu rajskou - Benediktini v srdci Evropy 800 – 1300. Národní galerie ji uspořádala v roce 2014 a Jana Vahalíková tehdy na obálku katalogu umístila benediktinského mnicha svatého Vintíře.
Středověké písmo trvá
„Celá výstava byla sondou do prapočátků toho, k čemu jsme dospěli dnes,“ říká. „Benediktinská minuskule znamenala renesanci vzdělanosti. Když se podíváme do digitálních knihoven, zjistíme, že už tehdy měly stránky stejné poměry jako dnes, měly okraje, pracovalo se s iniciálami, poznámkovým aparátem. Základ pro vývoj fontů byl daný zkrátka už tehdy.“ Zajímavé středověké nálezy z on-line knihoven Jana Vahalíková občas sdílí na svém Facebooku. „Ty iluminované rukopisy nám ukazují, že středověk byl taky vtipný, nebyla to jen doba temna,“ připomíná.
Písmo, typografie a umění obklopovalo Janu Vahalíkovou odmalička. Maminka vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu v Kamenickém Šenově, tatínek je vyučený písmomalíř. Malá Jana ještě neuměla číst a už tátovi – propagačnímu výtvarníkovi – pomáhala vybarvovat nápisy, kterými zdobil nástěnky a výlohy; kulisu smrdutého klihu a písmen vyřezaných z polystyrenu má prý v hlavě zasutou dodnes. Po Střední umělecké škole Václava Hollara studovala typografii u profesora Jana Solpery, jehož práce ji fascinovala už tehdy, klíčovou roli ovšem na začátku 90. let sehrál i Solperův asistent František Štorm. „Bez něho bychom se neodrazili dál. On jako jeden z prvních digitalizoval písma, díky němu jsme se na začátku devadesátých let naučili pracovat s počítačem. V ateliéru jsme měli dva, střídali jsme se u nich a učili se vzájemně.“
Související
-
Už se nechci zabývat temnými věcmi, říká typograf a blackmetalový hudebník František Štorm
Hřbitovy, fonty používané na náhrobních kamenech, mystika spojená s věcmi posledními – tam byl jako doma ilustrátor, zakladatel kapely Master’s Hammer František Štorm.
-
Marie Kratochvílová o Deníku Pavla Juráčka: Chci zde psát s takovou svobodou…
V profesním životě rozepjatém mezi film, divadlo, literaturu a kritické myšlení, byla Marie Kratochvílová mnohokrát v pravou dobu na pravém místě.
-
Daňa Horáková: Při psaní knihy o Pavlu Juráčkovi jsem pochopila, že lze současně milovat i nenávidět
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Daňa Horáková hovoří o novinářské kariéře, i o tom, jak s Pavlem Juráčkem žila v Mnichově těsně po odchodu z Prahy v roce 1979.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.