Zdena Tominová: Hleď usínám. Řeč podvědomí v básních české surrealistky

8. únor 2026

Surrealistka Zdena Tominová náležela k takzvanému Okruhu UDS, který se v 60. letech zformoval kolem Vratislava Effenbergera jako volné seskupení pražských (post)surrealistů. Toto sdružení, později vystupující jako Surrealistická skupina, vydalo pět ineditních strojopisných sborníků pod názvy Objekt 1–5, podle nichž je někdy skupina nazývána Okruh pěti Objektů. Premiéru poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Účinkují: Renata Venclová a Karolína Knězů
Připravila: Zuzana Gabrišová
Režie: Lukáš Hlavica
Premiéra: 8. 2. 2026

Zdena Tominová, ještě pod dívčím jménem Holubová, se svými básněmi a odpovědí na anketní otázku podílela na Objektu 4. Veřejnosti může být známa především jako disidentka a autorka próz. Když byli po podpisu Charty 77 společně s manželem, filozofem Juliem Tominem, po cestě do Oxfordu zbaveni českého občanství, usadili se natrvalo ve Velké Británii.

Tam vychází v roce 1984 sborník After the Revolution, napsaný společně s Milanem Kunderou a Josefem Škvoreckým a v roce 1987 prózy The Coast of Bohemia: A Winter’s Tale a Stalin’s Shoe. Následující texty byly shromážděny a připraveny k vydání básníkem Petrem Králem a vyšly v roce 2018 pod názvem Cesta za moře a jiné básně.

Pokud bychom hledali Tominové poetickou blíženku v rámci surrealistického hnutí, byla by jí nepochybně Eva Švankmajerová. Básně obou autorek jsou nabity jak emoční silou, tak intelektuálními výzvami, a přitom hovoří běžným, srozumitelným jazykem. Oproti Švankmajerové se u Zdeny Tominové subjektka skrývá hlouběji v symbolech a obrazech.

Ironie je na rozdíl od výrazného sarkasmu Švankmajerové pouze náznaková a při čtení nám může lehce uniknout. Společná oběma je výrazná ženská mluvčí a její přímost až na hranici bolesti; a to při zachování jisté hravosti, snad až dětské škodolibosti.

autor: Zuzana Gabrišová
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.