Heinrich Heine: Lazarus. Rouhavá i zbožná vyznání v básních německého romantika
„Už dávno mi byly vzaty míry pro rakev a nekrolog, ale já umírám tak pomalu, až to začíná být nudné,“ ironizuje sám sebe Heinrich Heine v textu, který přivěsil za svou předposlední sbírku Romanzero z roku 1851. Premiéru poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.
V ní se nachází i cyklus s názvem Lazarus, v němž tento „zběhlý romantik“ skrze biblický odkaz naráží jak na své již tři roky trvající upoutání na lůžko smrti v tzv. pařížské hrobce z matrací, tak na duševní i faktické exulantství, v němž už více než 20 let žil.
Je to však především život, k němuž se jak Lazar, tak stejnojmenný cyklus hlásí. Heine v nich dokončuje a napájí živoucí silou vše, čím žilo a bojovalo jeho dílo po celou dobu své existence.
V Lazarovi se v reflexivní meditaci střetává rouhačství s křesťansko-židovskou zbožností, vznešenost s lidovostí, romantické rytmicky přesné deklamovánky s téměř nepoetickým uhádaným fejetonismem Mladého Německa, revoluční časovost s atemporálním absolutnem. Heinův cyklus tak můžeme pro jeho jazykovou aktualizaci, úšklebnou ironičnost a melancholii chápat vedle básní Baudelaira, Nervala nebo Lenaua jako zárodečné podhoubí moderního básnického výrazu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
