Netušil jsem, že pro úspěšné vyšetřování je tak důležitá empatie, Markovič ji měl, říká scenárista Hruška
U sérií Metoda Markovič: Hojer i Straka se se svými spolutvůrci snažil o to, aby v divákovi vznikl pocit, jaký měl z vrahů vyšetřovatel Jiří Markovič. „Vezmete váhy a poměřujete, zda příběh, který přinesete, má větší přínos než traumata, která může způsobit,“ konstatuje ve Vizitce.
„Pokud se stane tak hrozná věc, jako je série vražd, neměli bychom o tom mlčet, ale zjišťovat příčiny a vzít si z nich ponaučení. Můžeme se také ptát, proč obětem nebylo pomoženo už dřív před desítkami let.“
Změnil se se sérií Metoda Markovič jeho pohled na to, jak psát třeba i smyšlené postavy kriminalistů? A jak se dívá na etickou otázku ztvárňování příběhů vrahů podle skutečných událostí? Ptá se Ondřej Cihlář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
