George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech

16. listopad 2025

Dva londýnští hejsci se poté, co rozhází své jmění, vypraví na venkov. Jeden z nich si přivlastní šlechtický titul svého staršího bratra, druhý ve snaze zvýšit jeho prestiž mu hraje sluhu. Nakonec oba osvědčí svou statečnost a získají tak srdce svých vyvolených dam. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Překlad a rozhlasová úprava: Josef Červinka
Osoby a obsazení: Vypravěč (Rudolf Pellar), Trefil (Viktor Preiss), Troufal (Michal Pavlata), Hrabě Bellair (Bořivoj Navrátil), Pan Smiřanský ze Smiřan (Jan Novotný), Hrubeš (Martin Štěpánek), Foigard (Jiří Hálek), Šibenička (Vlastimil Zavřel), Kostomlat (Oldřich Hrůza), Poberto (Josef Kořenek), Bonifác (Antonín Molčík), Drhlík (Jaroslav Kepka), Paní z Dobrotína (Blanka Bohdanová), Dorinda (Ljuba Krbová), Paní Hrubešová (Daniela Kolářová), Lucka (Věra Hučínová), Rozárka (Lucie Trmíková) a Venkovanka (Libuše Havelková)
Dramaturgie: Josef Hlavnička
Režie: Hana Kofránková
Natočeno: 1994

Ir George Farquar (1678–1707) nestihl bohužel plně rozvinout svůj slibný talent. V repertoárech světových divadel po něm zůstaly především dvě komedie. Verbíř (1706), hra známá například i z adaptace B. Brechta, a právě komedie Galantní lest. Farquar těžil ze satirické tradice restaurační komedie, ale psal hry robustnější a krevnatější. Navíc místo do londýnských salonů a parků umístil děje svých komedií do venkovských hospod či panských sídel, kam měly přístup i nejnižší vrstvy.

O úspěchu své poslední hry, kterou byla právě Galantní lest, se dozvěděl autor na smrtelné posteli. Jen štědrý dar přítele herce mu dovolil přivést ji na jeviště. Dobovou zajímavostí je velmi moderní pohled na problematiku rozvodu, který v komedii uplatnil.

Hru uvedlo pražské Divadlo komedie v roce 1970. Inscenátoři využili stejný překlad jako pozdější rozhlasová adaptace. K úspěchu inscenace režiséra Ivana Weisse přispělo skvělé obsazení v čele s Petrem Kostkou, Václavem Postráneckým, Janem Libíčkem, Marií Rosůlkovou, Libuší Švormovou a Alenou Vránovou. Československá televize pořídila záznam této inscenace v roce 1972.

Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.