Jaromír John: Večery na slamníku. Sólové výstupy, gramofonové desky, pošklebky, sentimentality a triviality

Jednotlivé texty vznikaly průběžně v letech 1917–1920 a v časopisech (Lumíru, Cestě, Šibeničkách, ale zejména Lidových novinách) se objevovaly už s označením „Z cyklu Večery na slamníku“. První knižní vydání vyšlo v Brně roku 1920 a obsahovalo třicet jedna textů; pozdější rozšířené vydání (1930) přineslo 39 próz. Kritické vydání v edici Česká knižnice rekonstruuje cyklus ve vývojové úplnosti a uvádí 44 textů.

Kniha je formálně pestrá: vedle povídek obsahuje monology, scénky, epistolární zápisy i reportážní črty; John jejich charakter shrnul podtitulem „Sólové výstupy, gramofonové desky, pošklebky, sentimentality a triviality“.

John čtenářům nepopisuje válečnou vřavu na frontě, povídky se odehrávají v jejím zázemí – dějištěm jsou často lazarety, cvičiště i transporty. Mění se vypravěč, autor představuje celou plejádu autentických sociálních typů.

Bohumil Markalous (pseudonym Jaromír John) prošel během války balkánským tažením. Narukoval v roce 1915 a sloužil ve vozatajském oddíle. V roce 1916 v Albánii onemocněl úplavicí a dočasně ochrnul na nohy. Po válce se stal redaktorem Lidových novin. Byl členem Devětsilu, působil jako redaktor v časopisech Bytová kultura a Pestrý týden.

V letech 1923–1927 externě přednášel dějiny umění na brněnské technice, pracoval v tiskovém odboru vlády. Jaromír John patří mezi jemné humoristy, v duchu umělecké avantgardy, jíž byl příslušníkem, oslavuje poezii každodennosti a půvab jednoduchosti.