Jaromír John: Večery na slamníku. Sólové výstupy, gramofonové desky, pošklebky, sentimentality a triviality
Večery na slamníku jsou jedním z klíčových českých prozaických cyklů o první světové válce. Představují civilní protipól Haškova Švejka. Jsou sice méně groteskní, ale stejně přesné v portrétu doby. Kniha je tak důležitým pramenem nejen literárním, ale i kulturně-historickým: dokumentuje, jak české prostředí prožívalo válku mimo frontu. Sedm příběhů z knihy si online můžete poslechnout po dobu osmi týdnů po odvysílání.
Účinkuje: Jiří Sedláček
Připravil: Zdeněk Milt
Režie: Tomáš Jirman
Natočeno: 2000
Hlavolam
Účinkují: Účinkují Miloš Hlavica, Karel Urbánek, Jiří Hálek, Jaroslav Kaňkovský, Ladislav Kazda, Pavel Zedníček, Jan Faltýnek, Ilja Racek, Bohumil Švarc, Oldřich Musil a Petr Svoboda
Připravila: Dagmar Hubená
Režie: Tomáš Jirman
Režie Petr Adler
Natočeno: 1982
Svatozář
Účinkuje: Miroslav Rataj
Připravil: Zdeněk Milt
Režie: Tomáš Jirman
Natočeno: 1996
Holínky dědy Pejšáka
Účinkuje: Vladimír Hlavatý
Režie: Viktor Dusil
Natočeno: 1967
Podivuhodné příhody
Účinkuje: Vladimír Hlavatý
Režie: Jiří Josek
Natočeno: 1968
Kravál u dalekomluvu
Účinkují: Vlastimil Hašek, Václav Vydra, Jaroslav Vágner-Klenka a Karel Sekera
Režie: Josef Melč
Natočeno: 1971
Teta Lála
Účinkuje: Ivan Trojan
Připravila: Dagmar Oravová
Režie: Vlado Rusko
Natočeno: 2002
Jednotlivé texty vznikaly průběžně v letech 1917–1920 a v časopisech (Lumíru, Cestě, Šibeničkách, ale zejména Lidových novinách) se objevovaly už s označením „Z cyklu Večery na slamníku“. První knižní vydání vyšlo v Brně roku 1920 a obsahovalo třicet jedna textů; pozdější rozšířené vydání (1930) přineslo 39 próz. Kritické vydání v edici Česká knižnice rekonstruuje cyklus ve vývojové úplnosti a uvádí 44 textů.
Kniha je formálně pestrá: vedle povídek obsahuje monology, scénky, epistolární zápisy i reportážní črty; John jejich charakter shrnul podtitulem „Sólové výstupy, gramofonové desky, pošklebky, sentimentality a triviality“.
John čtenářům nepopisuje válečnou vřavu na frontě, povídky se odehrávají v jejím zázemí – dějištěm jsou často lazarety, cvičiště i transporty. Mění se vypravěč, autor představuje celou plejádu autentických sociálních typů.
Bohumil Markalous (pseudonym Jaromír John) prošel během války balkánským tažením. Narukoval v roce 1915 a sloužil ve vozatajském oddíle. V roce 1916 v Albánii onemocněl úplavicí a dočasně ochrnul na nohy. Po válce se stal redaktorem Lidových novin. Byl členem Devětsilu, působil jako redaktor v časopisech Bytová kultura a Pestrý týden.
V letech 1923–1927 externě přednášel dějiny umění na brněnské technice, pracoval v tiskovém odboru vlády. Jaromír John patří mezi jemné humoristy, v duchu umělecké avantgardy, jíž byl příslušníkem, oslavuje poezii každodennosti a půvab jednoduchosti.
Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Benzína Dehtov. Ondřej Vetchý a Václav Neužil v Pýchově černé komedii o životě hrou a hře o život
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
-
John Wyndham: Den trifidů. Co se stane, když většina lidí přijde o zrak? Čte Norbert Lichý
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.