Od pramene Odry na Drahanskou vrchovinu. Tajemství vojenských újezdů střední Moravy
Vojenské výcvikové prostory bývaly a stále jsou obestřeny aurou tajemství. Co skrývají, to jsme se mnohdy dovídali až po roce 1990, kdy se přece jen jejich brány občas otevřely i obyčejným civilistům. Pojďme tedy společně navštívit některá z míst, která byla či stále jsou skryta za výstražnými cedulemi vstup zakázán.
Začneme v prostoru vojenského újezdu Libavá, v málo přístupném místě u pramene řeky Odry pod Fidlovým kopcem, na samém počátku jednoho z nejvýznamnějších evropských veletoků, kterým se pak pomyslně poplavíme až do jeho baltské delty.
Pak se vydáme k zákřovskému památníku, který byl dlouhá léta součástí vojenského újezdu Libavá. Emotivní socha ženy v zoufalém gestu připomíná obec vypálenou nacisty 18. dubna roku 1945, krátce před samým koncem druhé světové války. Muži byli postříleni na samotě Kyjanice, mezi nimi i židovský mladík Otto Wolf, autor knižně vydaného Deníku, do něhož si začal psát v létě roku 1942.
Minout nemůžeme samotné město Libavá. Kdysi vzkvétající obec vznik vojenského újezdu zcela proměnil. Budeme pátrat po tom, co zůstalo ze staré Libavé a co naopak nenávratně zmizelo.
Dalším velkým vojenským újezdem je Březina, místo v hlubokých lesích mezi Drahany a Plumlovem. Kdysi dávno tu vládli Keltové a později pánové dnes zřícených hradů. Poputujeme působivou dramatickou krajinou Keltů, železa a vojáků.
A nakonec se podíváme na Drahanskou vrchovinu, do míst, kde v roce 1941 začalo vysídlování 33 obcí, jež měly ustoupit výcvikovému prostoru wehrmachtu. I toto téma otevřou publicista Miroslav Kobza a režisér Tomáš Soldán.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nebeský fotbal a Zastaveníčko. Dvě povídky G. B. Shawa
-
Michael Frayn: Kodaň. Frej, Galatíková a Rösner ve hře o vědě, přátelství a neurčitosti věcí
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
