Filmová místa Olomouckého kraje a jejich skutečné příběhy

Patrně nejfilmovanějším místem kraje je hrad Bouzov. Jeden z nejslavnějších pohádkových hradů českého filmu hostí filmové štáby téměř každý druhý rok. Natáčely se zde filmy Kopretiny pro zámeckou paní, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Království potoků, O medvědu Ondřejovi, O Janovi a podivuhodném příteli, Princezna zakletá v čase, Třetí sudička, O zakletém králi a odvážném Martinovi nebo třeba Princezna a půl království. Točil se tu italský seriál Princezna Fantaghiro a jeden z dílu cyklu Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek.

Hrad Bouzov|foto:Profimedia

S pohádkovou podobou hradu příliš nesouzní film Napola: Hitlerova elita, byť je možná nejblíže jeho skutečným osudům. Málokdo totiž ví, že se jedná o prastarý hrad postavený už na přelomu 13. a 14. století. To, co známe z filmů, je vlastně novostavba postavená v romantickém stylu Řádem německých rytířů na konci 19. století. Za války byl řádu zabaven a sloužil pohlavárům SS. Kromě hradu si o pozornost říká krásné okolí s lesy, tajemnými jeskyněmi a půvabnými legendami.

Hodně kontroverzním filmem, který budeme v krajině sledovat, se dodnes jeví Habermanův mlýn, natočený Jurajem Herzem na motivy románu Josefa Urbana a částečně vycházející z reálných příběhů. I samotný Habermannův mlýn dodnes stojí, stejně jako vila Huberta Habermanna. Najdeme je na okraji obce Bludov na Šumpersku přímo u zde ještě mladé řeky Moravy. U Bludova navíc můžeme navštívit spoustu památek nebo rozhlednu či sledovat stopy rodu pánů ze Žerotína, kteří dodnes obývají zdejší zámek.

Vila mlynáře Habermanna dodnes stojí na okraji Bludova na Šumpersku|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Během putování po stopách filmu Zánik samoty Berhof, natočeného v režii Jiřího Svobody podle scénáře Vladimíra Körnera, se nejprve vypravíme k Maletínu na Zábřežsku, kde stávala skutečná samota Berhof. Místo proslulé pískovcovými lomy je nejvyšší čas navštívit, protože právě tudy už za pár let povede dálnice. Vydáme se však i kousek za polské hranice do Rychlebských hor nad lázeňské město Lądek-Zdrój. Právě tam dodnes stojí statek, kde se film natáčel. V Polsku, pod Králickým Sněžníkem, se zastavíme u kostela v Kamienczyku, kam chodila filmová Ulrika na hřbitov, a pak se vypravíme do Branné, kde se točila část městských scén.

Čtvrtý film, který nás inspiroval k dalšímu výletu, se jmenuje příznačně Krásno. Je autorskou a režijní zpovědí šumperského rodáka Ondřeje Sokola, proto jej částečně pojal i jako procházku rodným  Šumperkem. Zatímco ve filmu město k návštěvě až tak neláká, ve skutečnosti v pohodě dostojí svému jménu, které v němčině zní Krásný Vrch. Mimochodem také se mu říká, a právem, malá Vídeň. A vydáme se nejen po filmových lokacích, jež se od doby natáčení hodně proměnily, ale třeba i do míst spojených s čarodějnickými procesy. Nakonec navštívíme přehradu jménem Krásné, která si ve filmu také zahrála a kde s akrobatickými skoky začínal pozdější olympijský vítěz Aleš Valenta.

Filmová samota Berhof dodnes stojí v malé obci Lutynia na polské straně Rychlebských hor|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

V posledním díle Výletů s Vltavou budeme pátrat po Cukrové boudě, filmové i skutečné. Film Karla Kachyni z roku 1980 je rovněž natočen podle novely Vladimíra Körnera, předlohou se v tomto případě stala kniha Zrození horského pramene. Podíváme se do zapomenuté vesnice Nová Seninka, kde se film natáčel, do jesenického údolí říčky Hučavy, kde najdeme zaniklou osadu Josefová i chatu, která si ve filmu zahrála titulní roli, a nakonec navštívíme skutečnou Cukrovou boudu. Loveckou chatu  tohoto jména najdeme na kopci nedaleko Hoštejna u Zábřeha na moravskočeském pomezí.

Místa, která si zahrála ve filmech, jsou ale vždy obklopena spoustou dalších pozoruhodných lokalit, které by člověk prostě minout neměl. A o tom Výlety vlastně jsou. O hledání inspirace k fantastickým cestám. Těm filmovým i skutečným.