Osudy Věry Šťovíčkové-Heroldové. Vzpomínky rozhlasové novinářky a překladatelky
Věra Šťovíčková-Heroldová (1930–2015) byla v 60. letech nepřehlédnutelnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Zpravodajka v Africe se vrátila do Československa na jaře 1968 a za mikrofonem prožila i bouřlivý týden po 21. srpnu.
Vypravěčka, která vyrostla v letech poznamenaných 2. světovou válkou v obyčejné pražské rodině, brzy po maturitě nastupuje na brigádu do Československého rozhlasu. Deset let působí jako zahraniční zpravodajka z Afriky a zemí Středního východu. Procestovala řadu států a její reportáže přinášely informace o skutečném dění v tehdejší Africe.
Do Prahy se vrátila v březnu 1968 a spolu s dalšími redaktory zažila vzrušený rozhlasový srpen 1968. Ve zpravodajské redakci zůstala do roku 1970, kdy byla spolu s dalšími novináři své generace normalizačním vedením vyhozena. V těchto letech prodávala v trafice, dělala uklízečku, byla ženou v domácnosti. Na počátku roku 1977 podepsala Chartu 77.
Osudy Věry Šťovíčkové-Heroldové jsou vyprávění s otevřeným koncem, v jejich závěru hovoří o překladu románu Hladová cesta afrického, anglicky píšícího autora Ben Okriho, za který dostala v roce 2000 tvůrčí prémii v soutěži o Cenu Josefa Jungmanna.
Mimochodem autorská a překladatelská bibliografie Věry Šťovíčkové-Heroldové, která překládala z angličtiny a z francouzštiny částečně pod pseudonymy a zčásti pod jmény jiných překladatelů, obsahuje přes padesát titulů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Karel Čapek: Hovory s T. G. M. Vzpomínky, úvahy a myšlenky prvního československého prezidenta
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Osudy Taťjany Medvecké. Rozhlasové vzpomínání divadelní, filmové a rozhlasové herečky
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.



