Franz Kafka: Nezvěstný. Obraz beznadějně odlidštěného světa očima dospívajícího chlapce

Román (známý též pod názvem Amerika) zachycuje očima dospívajícího chlapce moderní svět, který svými odlidštěnými společenskými vztahy vyvolává v člověku pocit ohrožení a beznaděje. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Účinkují: Miroslav Donutil, Marek Eben, Alois Švehlík a Soběslav Sejk
Připravil: Jiří Hubička
Překlad: Josef Čermák
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno: 1994

„Příběh, který teď píši,“ sděluje v dopisu z 11. listopadu 1912 Franz Kafka své snoubence Felici Bauerové, „se jmenuje, abyste si udělala představu, Nezvěstný, a odehrává se výhradně ve Spojených státech severoamerických.“

Zápas, který s nikdy nedokončeným románem – čtenáři doposud spíše známým pod názvem posmrtného vydání z roku 1927 Amerika – Franz Kafka svedl, byl pro něj více než důležitý. Po čtyřech letech nezáživné úřednické práce a svazku osmnácti krátkých próz totiž znamenal pokus nově vyjádřit a uchopit skutečnost, jíž se doposud spíše dotýkal.

Nezvěstný je obraz moderní doby viděný očima dospívajícího chlapce a autor v něm hluboce umělecky vyjádřil pocit ohrožení běžného člověka odlidštěnými společenskými vztahy. Kniha, v níž Franz Kafka plně rozvinul i svůj přístup k hledání smyslu a jistoty lidského bytí a sociálně kritické postoje, dnes již patří k zlatému fondu evropské a světové literatury.

Název Amerika dal románu Max Brod, ale Kafka ve svých písemných projevech názvu Amerika nikdy nepoužil, vždy ho pojmenovával Nezvěstný. Text vznikal v období od zimy/jara 1912 do podzimu 1914. Je třeba ovšem přijmout fakt, že Kafkův román Nezvěstný – podobně jako Zámek a řada dalších jeho děl – se zachoval v pozůstalosti autora jednak jako nedokončený, torzovitý, jednak jako nehotový, k vydání nepřipravený rukopis.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.