Osudy Drahomíry Míčkové. Rozhlasové vzpomínání pěvkyně, pedagožky a sbormistryně

Narodila se v Příboře, kde prožila své dětství. V patnácti letech na internátě závažně onemocněla. Postihlo ji krvácení do mozku a ztratila paměť, ale prokázala nesmírnou vůli k životu. Znovu se musela naučit číst a psát, ale uzdravila se – říká, že skrze hudbu. V době vysokoškolského studia nastal další zdravotní problém, kdy málem přišla o hlas, ale nakonec vše dobře dopadlo.

Drahomíra Míčková v Hukvaldech|foto:Ivan Míček

Vystudovaný obor sólový koncertní a operní zpěv Drahomíra Míčková začala vyučovat na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Po vzniku Ostravské univerzity patřila k zakladatelům Umělecko-pedagogické katedry Pedagogické fakulty, poté pracovala v tamějším Institutu pro umělecká studia, který byl předstupněm vzniku Fakulty umění. Na Ostravské univerzitě založila Pěvecké kolegium Ostravské univerzity a byla jeho uměleckou vedoucí. Od roku 1998 vyučuje sólový zpěv v Múzické škole v Ostravě Mariánských Horách, která je zaměřena především na handicapované posluchače. Zde také založila a vede sbor Collegium Cantorum. Ve své pedagogické činnosti se rovněž zabývá problematikou špatných pěveckých návyků a hlasových poruch.

Významnou kapitolou životního i uměleckého zrání Drahomíry Míčkové byla dlouholetá práce v Ženském komorním sboru Františka Háby. Za svoji celoživotní inspiraci považuje písňovou tvorbu Leoše Janáčka. I proto organizuje Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, jehož je uměleckou ředitelkou.