Zápas o historické město. Urbanistické proměny Prahy od baroka do šedesátých let 20. století

9 fotografií

Urbanistické proměny Prahy by se slovy Richarda Biegela daly nazvat „zápasem o historické město“, protože „dějiny měst nejsou příběhy napsané, ale živé a žité... všechny pomyslné roviny – minulá, přítomná i budoucí – jsou přítomny neustále.“

Praha kolem roku 1902: Václavské náměstí a Příkopy|foto:autor neznámý, Fotobanka Profimedia

V seriálu se proto věnujeme nejen obrazu barokního města, ale také Praze jako městu romantickému, kdy byly realizovány projekty nejvyššího purkrabí českého království Karla Chotka. Společně s autorkou seriálu Veronikou Joškovou Štefanovou se Richard Bigel zaměří i na proměny Prahy po radikální asanaci centra (1870–1900) a následně na regulaci historických čtvrtí – například Petrské čtvrti, kde později vyrostou nové ministerské budovy – v letech 1900–1918, kdy dochází k boji o charakter historického města.

Ve dvacátých letech 20. století se historické centrum dynamicky proměňuje. Barokní Václavské náměstí zaniká, nastupují progresivní avantgardistické architektonické a urbanistické vize a rodí se městské „City“.

Obchodní dům Bílá labuť|foto: ČTK, Český rozhlas

Razantní zlom nastává s počátkem druhé světové války a následně po jejím ukončení v padesátých letech, kdy se do čela dostávají stalinistické vize... ty se v Praze – s výjimkou Stalinova pomníku – vyhýbají. Na sklonku padesátých let se Praha vrací k modernismu. Předmětem diskuzí i realizací jsou dopravní projekty včetně podzemní dráhy. V šedesátých letech historické centrum Prahy obohacují novostavby, například hotel Intercontinental nebo budova Federálního shromáždění (dnes nová budova Národního muzea).

Seriál zakončí vyhlášení městské památkové zóny, k čemuž přispěl vznik R-ateliéru a Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, v jehož rámci fungoval i ateliér stavebně-historických průzkumů, a právě díky němu byly odhaleny cenné historické vrstvy centra Prahy.