Zápas o historické město. Urbanistické proměny Prahy od baroka do šedesátých let 20. století
Jak se proměňovalo historické centrum města v metropoli? Jaké urbanistické vrstvy v Praze nacházíme a které z nich jsou dodnes čitelné? Tyto otázky a mnohá další témata spojená s proměnami historického centra Prahy jsou předmětem zájmu historika architektury a vedoucího Ústavu pro dějiny umění na Karlově univerzitě Richarda Biegela, který provází seriálem o dějinách pražského urbanismu.
Urbanistické proměny Prahy by se slovy Richarda Biegela daly nazvat „zápasem o historické město“, protože „dějiny měst nejsou příběhy napsané, ale živé a žité... všechny pomyslné roviny – minulá, přítomná i budoucí – jsou přítomny neustále.“
V seriálu se proto věnujeme nejen obrazu barokního města, ale také Praze jako městu romantickému, kdy byly realizovány projekty nejvyššího purkrabí českého království Karla Chotka. Společně s autorkou seriálu Veronikou Joškovou Štefanovou se Richard Bigel zaměří i na proměny Prahy po radikální asanaci centra (1870–1900) a následně na regulaci historických čtvrtí – například Petrské čtvrti, kde později vyrostou nové ministerské budovy – v letech 1900–1918, kdy dochází k boji o charakter historického města.
Ve dvacátých letech 20. století se historické centrum dynamicky proměňuje. Barokní Václavské náměstí zaniká, nastupují progresivní avantgardistické architektonické a urbanistické vize a rodí se městské „City“.
Razantní zlom nastává s počátkem druhé světové války a následně po jejím ukončení v padesátých letech, kdy se do čela dostávají stalinistické vize... ty se v Praze – s výjimkou Stalinova pomníku – vyhýbají. Na sklonku padesátých let se Praha vrací k modernismu. Předmětem diskuzí i realizací jsou dopravní projekty včetně podzemní dráhy. V šedesátých letech historické centrum Prahy obohacují novostavby, například hotel Intercontinental nebo budova Federálního shromáždění (dnes nová budova Národního muzea).
Seriál zakončí vyhlášení městské památkové zóny, k čemuž přispěl vznik R-ateliéru a Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, v jehož rámci fungoval i ateliér stavebně-historických průzkumů, a právě díky němu byly odhaleny cenné historické vrstvy centra Prahy.
Související
-
Není mrtvá, jen zraněná. Proměny turistické Malé Strany v dobách pandemie
Dá se ještě žít v centru velkoměsta? To se dozvíme od obyvatel Malé Strany, kteří bojují za to, aby centrum Prahy bylo přitažlivé nejen pro turisty, ale i pro místní.
-
Kdysi plné života a radosti, dnes jen zříceniny. Smutné konce pražských plováren na Vltavě
Vltavské břehy byly kdysi obsypány důmyslně vymyšlenými koupališti, z nichž mnohé pojaly přes tisíc návštěvníků a ozýval se odsud dětský smích.
-
Legendární pražské pivnice. Druhý domov i inspirace Jaroslava Haška
V Praze je jen málo hospod, do kterých spisovatel Jaroslav Hašek ve své době nezavítal. Popíjel v nich, ale také hodně psal...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
