Skvosty pod Zelenou klenbou v drážďanském zámku. Objevte mistrovské artefakty spjaté s Čechami
Miseroniho tzv. Dračí džbán: alpský krystal, česká výroba a saská výzdoba jako záruka velkoleposti, kolem 1660
Desátou část dvanáctidílného cyklu o mistrovských artefaktech spjatých s Čechami ve Státní umělecké sbírce v Drážďanech Zelená klenba připravili Marius Winzeler a Ivan Hartmann.
Draci, bájné a mytické hybridní příšery podobné ještěrům, fascinují lidstvo od nepaměti. Do křesťanské představivosti vstoupily jako ohnivé nestvůry, které mohou v boji pokořit pouze legendární hrdinové...
V renesančních a barokních kabinetech kuriozit nebo kunstkomorách se tyto rozdílné představy spojily ve fantaskní umělecká zobrazení tajemných stvůr, které mohou létat, plavat i plazit se. Také Zelená klenba v drážďanském Rezidenčním zámku se obrazně řečeno nachází ve spárech roztodivných draků z drahých kamenů, ze slonoviny, zlata a též z horského křišťálu...
Obzvlášť jedna přepychová dračí hlava v drážďanské pokladnici korunuje mohutný džbán...
Baňaté tělo džbánu s vyvýšeným hrdlem je na okrajích dekorováno rýhováním a vykazuje přesně řezané, symetricky se opakující ozdoby: kartuše, špičaté listy, zahnuté píšťaly, orámované perlami a vějířovitými motivy ve tvaru palmového listu. Samostatně vytvořené ucho je opatřeno volutou s dlouhým listem. Je pozoruhodné, že se při zpracování dračí nádoby zdůraznila zvláštní povaha čistého horského křišťálu, s nímž se zacházelo tak hospodárně, že docházelo k co nejmenší ztrátě jeho výchozí hmotnosti. Povrch, který se díky výbrusu a průhlednosti kamene zdánlivě jemně pohybuje, odráží světlo a současně ho nechává prosvítat, čímž vzniká magická hra jeho linií.
Typ křišťálové řezby a jednotlivé prvky nepochybně prozrazují, že autorem tohoto dračího džbánu byl Dionysio Miseroni, který se narodil v Praze a působil zde na císařském dvoře již ve druhé generaci rodiny řezačů kamene, pocházející z Milána.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
