Skvosty pod Zelenou klenbou v drážďanském zámku. Objevte mistrovské artefakty spjaté s Čechami
Alegorické poselství míru: kurfiřtský saský znak s malbou na kameni od Hanse von Aachena, před rokem 1607
Devátou část dvanáctidílného cyklu o mistrovských artefaktech spjatých s Čechami ve Státní umělecké sbírce v Drážďanech Zelená klenba připravili Marius Winzeler a Ivan Hartmann.
Mezi těmi všemi až zrak oslňujícími exponáty Zelené klenby v drážďanském Rezidenčním zámku je velmi snadné přehlédnout rozměry nepatrnou olejomalbu na jaspisovém achátu, adjustovanou v černém ebenovém rámu obklopeném českými granáty. Tento mimořádně půvabný umělecký objekt nelze nechat bez povšimnutí.
Na rubu této destičky je vyobrazen saský erb, tvořený jemně broušenými a leštěnými polodrahokamy. Obsahuje heraldické symboly veškerých území, která náležela saským kurfiřtům. Tato kamenná intarzie je jednoznačně dílem potomků významné toskánské rodiny zlatníků Castrucciů. Její členové, zvláště otec Cosimo a syn Giovanni, techniku tzv. florentské mozaiky, italsky zvané commesso in pietre dure, zdokonalili s využitím českých kamenů na dvoře Rudolfa II. Jejich dílna na Pražském hradě proslula vedle znázornění erbů především nádhernými krajinnými kompozicemi na pestrobarevných nerostech.
Charakter tohoto díla vyvolává představu oboustranné plakety, na jejímž reverzu je ztvárněn vlevo sedící svrchovaný saský kurfiřt Kristián II. s kurfiřtským mečem a kloboukem a vpravo se k němu obracející posel míru v brnění. Na rameni mu spočívá palmová ratolest a v ruce drží sošku Minervy, bohyně války, věd a umění, a u nohou mu leží turecké válečné trofeje. Na obloze se vznáší císařský orel a okřídlená bohyně vítězství Niké s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
