Dobrodružství pokračuje. Osudy publicisty Milana Švihálka
„Občas se dostaneme do nevýhodné situace,“ říká Milan Švihálek. „Nikdy ale nevíme, jestli se tato nedostatečnost neobrátí v náš prospěch, jestli se nestane jakýmsi darem. Vždyť všichni jsme se naučili chodit díky ztrátám rovnováhy.“ Poslechněte si rozhlasové vzpomínání publicisty, televizního dramaturga, scenáristy a moderátora, autora řady dokumentárních seriálů a knih.
Milan Švihálek je žasnoucí chodec. Velký chlap z Šenova, města v těsné blízkosti Ostravy, se dnes neobejde bez pomoci invalidního vozíku, osud mu nadělil několik vážných nemocí těla i duše, ale nikdy mu nevzal schopnost dívat se a žasnout. A touhu podělit se o zážitek s ostatními. Patří mezi lidi, kteří jsou schopni vnímat mimořádnost každého okamžiku života, každého nádechu, každého setkání. Jistě, k takovému postoji se člověk musí dopracovat. Zpravidla to nebývá jednoduchá cesta a rozhodně není pro každého.
Dokumentarista Milan Švihálek polovinu svého života spojil s Českou televizí. V posledních dnech roku 1967 sbalil své studentské práce, opustil FAMU a šel se zeptat do ostravského studia, jestli tam pro něj nemají práci. Měli. Začínal v redakci pro děti a mládež, ale postupem času se jeho doménou staly reportáže a dokumenty. A především scenáristika, práce se slovem.
Čtěte také
Milan Švihálek vypráví jen velice málo sám o sobě. Jeho život definují příběhy lidí, s nimiž se setkal, ať už to byl nadšený nevýznamný sběratel nebo proslulý mořeplavec. Celý život je v patách těm, kdo něco objevili, a ta setkání mu přinášejí neutuchající radost. Před lety o nich točil dokumenty (Za svědky minulosti, Podivuhodný svět, Zapomenuté výpravy…), dnes píše knihy (Šťastná planeta, Nikdy se nevzdávej, Jak se rodí zvony….).
Jeho vlastní cesta objevů začala v malé hanácké vesničce Senička, ve chvíli, kdy strach z hejna hus byl větší než strach z malého potůčku, který až do té chvíle byl hraniční čárou životního prostoru malého dítěte. Najednou se ocitl na druhé straně a před sebou měl nekonečný obzor… Ten pocit, že ho osud odměnil za překonání překážky další výzvou, se v něm zabydlel pevně a natrvalo.
„Ať děláte, co děláte, ten obzor se nepřibližuje,“ říká Milan Švihálek. „Ale v tomto případě víc než kdy jindy platí, že cesta může být cíl. Dobrodružství stále pokračuje. Každý den je jeho součástí.“
Související
-
Podzim plný premiér. Vychutnejte si Vonnegutovu Snídani šampiónů nebo koncerty v Sedmém nebi
Nechte podzimní čas plynout s romány Marcela Prousta, zažijte 17. listopad s hudbou manželů Havlových a den zakončete Snídaní šampiónů, To vše nabízí program na Vltavě!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
