Moře je nejbezpečnější místo na Zemi. Osudy Rudolfa Krautschneidera
„Mým prvním velikým štěstím v životě bylo, že jsem měl dědečka, který měl na svého vnuka nekonečně času, což radím všem dědečkům. Druhým štěstím bylo, že si moje matka vzala za muže opilce, který se o mě nestaral, takže se o mě mohl starat dědeček,“ říká dřevorubec, stavitel lodí, spisovatel a hlavně mořeplavec Rudolf Krautschneider (1943).
Mořeplavec, vydavatel a ilustrátor, dobrodruh. Narodil se ve Vídni (*1943), pak se s maminkou přestěhoval do Znojma, na které dodnes s láskou vzpomíná. Jeho životním požehnáním byl dědeček, který ho přivedl nejen k lodím a vodě, ale který ho naučil „vše podstatné“.
Rudolf Krautschneider pracoval v dolech, poté jako dřevorubec, čemuž ostatně zůstal věrný dosud. Žije s rodinou na vesnici v Orlických horách, postavil několik lodí, plavil se po všech mořích, navštívil všechny kontinenty a na plachetnici Polárka obeplul Antarktidu. Napsal zhruba desítku knih (některé byly přeloženy do polštiny, němčiny a angličtiny) a natočil řadu dokumentárních filmů. Když zrovna není na moři, nebo nestaví nějakou loď, věnuje se psaní knih a jejich vydávání, pořádá často různá kulturní setkání a akce pro děti z dětských domovů. O tom (a i dalším) vypráví v rozhlasových osudech.
Související
-
Rudolf Krautschneider: Na oceánu mi nešlo o život tak často jako na českých a polských silnicích
Mořeplavec a spisovatel Rudolf Krautschneider strávil na moři v kuse nejdéle čtyři roky. Má za sebou ale i další desítky dobrodružných výprav...
-
Moře je nejbezpečnějším místem na světě, tvrdí mořeplavec...
Mořeplavec, stavitel lodí, spisovatel, muzikant, filmař, fotograf a také dřevorubec. Tyto všechny profese se snoubí v Rudolfovi Krautschneiderovi, který chystá dalš...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.