Baťa bez bot aneb Investiční aktivity Tomáše Bati. Před 90 lety tragicky zahynul tvůrce světového obuvnického impéria
Při vyslovení jména Tomáš Baťa (1876–1932) většině z nás vytanou na mysli boty a jejich velkovýroba, Baťův Zlín byl v polovině 20. století bez nadsázky hospodářským a sociálním fenoménem.
Na začátku 30. let minulého století koncern Baťa však již zdaleka nebyl pouze obuvnickou továrnou. Baťovci se prosazovali v příbuzných oborech gumárenských, byli činní v dopravních projektech a dnešní terminologií by se dali označit též za šikovné developery. I díky tomuto širokému a především funkčnímu podnikatelskému základu se i po tragické smrti T. Bati mohly baťovské výrobní i sociální systémy dále rozvíjet.
Na Tomášovy snahy navázal nevlastní bratr Jan Antonín (1898–1965) se spolupracovníky. Zapomínat by se nemělo především na Dominika Čiperu a Hugo Vavrečku. Základ úspěchu firmy byl přitom dán ještě za života Tomáše Bati, který ve svých úvahách promýšlel řadu mezioborových problémů a výzev, od vzdělání a výzkumu až po zdravotní péči ve městě, jež se za jeho starostování rozrůstalo nevídaným tempem.
Mezi zjevnými talenty Tomáše Bati vedle novátorství vynikaly komunikativnost a „čich na lidi“. Dobrou personální politikou dokázal zakladatel firmy přilákat do Zlína řadu schopných jedinců z celého Československa. Tak byl na východní Moravě položen základ pro rozvoj mnoha oborů, nejen obuvnictví a gumárenství, ale též výroby strojů, letectví, stavebnictví, polygrafie, designu, filmové tvorby, propagace atd.
Výlety s Vltavou se baťovské dědictví snaží alespoň částečně přiblížit, námětem reportáží se staly jednotlivé baťovské projekty přesahující ševcovský základ firmy Baťa. S rozhlasovým mikrofonem budeme pátrat po místech nedostavěné dálnice, postojíme u zaniklého přístaviště, nahlédneme do kdysi nejvyšší budovy ve střední Evropě, projdeme se jedinečnou obytnou čtvrtí a navštívíme proslulý filmový ateliér. Snad poté uznáme, že jméno Baťa skutečně neznamená jen boty.
Související
-
Památník Tomáše Bati. Výjimečné architektonické dílo, kterému dala vzniknout letecká tragédie
Dne 12. července 1932 se udála tragédie. Zlínský Památník Tomáše Bati, který se předloni dočkal pietní rekonstrukce, přiblíží historik umění Jakub Potůček.
-
Moravský Hollywood ve Zlíně. V kudlovských ateliérech se natáčely reklamy i celovečerní filmy
V autentickém prostředí areálu zlínských filmových ateliérů natočil Miroslav Buriánek rozhlasový triptych o jejich historii a současnosti s filmovými znalci a pamětníky.
-
Amerika ve Zlíně. Rozhlasové putování po slavné éře Baťova města
Velkou inspirací byl po firmu Baťa obrovský kulturní i ekonomický boom, který Spojené státy na počátku dvacátého století zažívaly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
