Propojení dvou kultur II. Přinášíme sérii rozhovorů s českými umělci, kteří žijí a pracují ve Francii
Díky dechu můžeme zpomalit. Multimediální umělkyně Filomena Borecká používá dech jako nástroj
Česká umělkyně Filomena Borecká začala studiem pražské Akademie výtvarných umění. Na konci 90. let se rozhodla odjet do Paříže a uspěla při přijímacích zkouškách na prestižní Ecole des Beaux-Arts a pak i v New Yorku. Svou práci soustředí na dech i na duši, propojuje kresbu i instalaci. Sama v takovém případě mluví o androgynní formě i uměleckém díle.
Když člověk vyrůstá v totalitě, tak má přirozenou touhu po svobodě.
umělkyně Filomena Borecká
Zkoumání svého dechu
Filomena na pařížské Ecole des Beaux-Arts studovala u Joela Fichera, Ericha Dittmanna a pak přestoupila k Giuseppe Penonovi. Studovala i v New Yorku, kde rozvíjela téma duše i dechu. „Díky dechu můžeme zpomalit. Dech se materializuje v různých formách.” Některé kresby musí dozrát, jiné vznikají jako kresby okamžiků.
Inspirace vánočním kaprem
Materiál se řídí podle nápadu. Tak třeba zrecyklovala plachtu spinnaker, které bylo použito v atmosféře. Vznikl z toho objekt vzduchových měchýřů. „Duše kapra, kterou známe z Vánoc, byla pro mě fascinující, zachycená, viditelná.”
Filomena Borecká se účastní uměleckých rezidencí, vystavuje ve Francii, České republice, Spojených státech, ale i třeba ve Španělsku. Baví ji kresba i socha. Je to pro ni takový androgyn.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka