Můj nejlepší z možných životů. Osudy Eugena Brikciuse
Nepřehlédnutelný, těžko definovatelný, putující mezi Vídní a Prahou. Básník, výtvarník, mystifikátor, esejista, performer, průkopník happeningu, navraceč latinských veršů do české literatury, potomek zvonaře Brikcího z Cimperka, člen Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu, chartista, vězeň, čerpač i básnický opěvovatel fotbalisty Antonína Panenky. To všechno je Eugen Brikcius, který se 30. srpna dožívá osmdesáti let. Poslechněte si jeho rozhlasové vzpomínky.
Technická spolupráce: Tomáš Gsöllhofer
Natočeno v roce 2012.
Sergej Machonin o něm kdysi přiléhavě napsal: „Evžen Brikcius, posedlec podivnostmi a vynálezce výtvarných událostí v plenéru, byl ve své kůži, když je strojil za bukem a v nemilosti, jako aristokratický spiklenec proti jakobínské diktatuře. S vášní v oku a se zkrvavenou šerpou.“
Jakoby básníkův výuční list z Křížovnické školy, pověstná ironie a sarkastický šleh, přítomný v řadě jeho sbírek, byl obranným bičem proti všemožným zupákům a diktaturám. Vždyť už datum jeho narození, heydrichiádou zakrvavený rok 1942, musel podvědomě působit. Brikcius vyrůstal v Praze, prošel řadou dělnických profesí, filozofickou fakultu studoval v letech 1966–1968 a samotnou filozofii na londýnské univerzitě do roku 1970 (a pak ještě jednou o deset let později).
Čtěte také
V šedesátých letech pořádal v Praze slavné výtvarné akce, na než navázal v 90. letech konceptuálními „cvičeními“. Později pořádal se svojí ženou Zuzanou různé pouliční sešlosti i literární výlety, při nichž se za „hlasu“ poezie navštěvovala různá známá i méně známá místa. Za slavný hospodský sborový zpěv byl spolu s Jiřím Daníčkem, Ivanem Jirousem a Jaroslavem Kořánem v roce 1973 odsouzen k osmi měsícům vězení, jež si tvrdě odseděl.
Své desetidílné rozhlasové vzpomínkové vyprávění, prostoupené řadou historek, kumpánských i milostných příhod, miniportrétů přátel, reflexí i citovaných básní, Eugen Brikcius nazval „Můj nejlepší z možných životů.“
Související
-
České léto na Vltavě
Ve vysílání nabídneme například výběr z povídek Josefa Škvoreckého, Franze Kafky či Jaroslava Haška, hry Václava Havla či Pavla Kohouta.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/4247ad974925176a3765341e86733918.jpg?itok=ZPQ_6MMg)
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka