Egon Hostovský: Půlnoční pacient. Příběh českého lékaře v síti špionážních centrál
Hrdinou rozhlasového seriálu Půlnoční pacient, napsaného na motivy stejnojmenné prózy Egona Hostovského, je český lékař žijící v emigraci v Americe v době studené války. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Hlavní hrdina se souhrou okolností dostává do soukolí tajných služeb a mezi nejrůznějšími nároky a tlaky musí volit svou vlastní cestu. Autor po způsobu greenovských próz postavil svůj román na dobrodružném ději a špionážní zápletce a jako v horečnatém snu v něm žene čtenáře k překvapivé pointě. Zároveň je stejně jako v případě Grahama Greena i Hostovského Půlnoční pacient výpovědí o souboji tzv. velkých idejí a docela přízemních myšlenek. Přitom žádná z nich nedostává od spisovatele punc definitivní platnosti a pravdy.
Egon Hostovský
Egon Hostovský se narodil v početné židovské rodině jako nejmladší z osmi dětí spolumajitele textilní továrny. Studoval filozofii v Praze, záhy však přešel na univerzitu ve Vídni. Ani tam však studium nedokončil. Do Čech se vrátil v roce 1930 a pracoval až do roku 1937 v různých nakladatelstvích. Za okupace odcestoval Paříže, Libanonu a odtud do New Yorku. Zde pracoval na československém konzulátu. Po válce byl diplomatem na zastupitelském úřadě v Norsku.
Čtěte také
Za rok se však úřadu vzdal a v roce 1950 se natrvalo usadil v USA. V Americe působil Egon Hostovský nejprve jako učitel češtiny, potom jako novinář a redaktor Svobodné Evropy. Nakonec se věnoval jen literární činnosti. Mezi autorovými díly bývá Půlnoční pacient označován za román nejčtivější, které zároveň přímo vybízí k transformaci do jiného média. Ostatně právě Půlnočního pacienta si v roce 1957 zvolil proslulý francouzský režisér Henri-Georges Clouzot jako předobraz svého filmu Špióni.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jean-Claude Brisville: Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem. Střet tolerance a nadhledu
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
