Egon Hostovský: Půlnoční pacient. Příběh českého lékaře v síti špionážních centrál

Hlavní hrdina se souhrou okolností dostává do soukolí tajných služeb a mezi nejrůznějšími nároky a tlaky musí volit svou vlastní cestu. Autor po způsobu greenovských próz postavil svůj román na dobrodružném ději a špionážní zápletce a jako v horečnatém snu v něm žene čtenáře k překvapivé pointě. Zároveň je stejně jako v případě Grahama Greena i Hostovského Půlnoční pacient výpovědí o souboji tzv. velkých idejí a docela přízemních myšlenek. Přitom žádná z nich nedostává od spisovatele punc definitivní platnosti a pravdy.

Egon Hostovský

Egon Hostovský se narodil v početné židovské rodině jako nejmladší z osmi dětí spolumajitele textilní továrny. Studoval filozofii v Praze, záhy však přešel na univerzitu ve Vídni. Ani tam však studium nedokončil. Do Čech se vrátil v roce 1930 a pracoval až do roku 1937 v různých nakladatelstvích. Za okupace odcestoval Paříže, Libanonu a odtud do New Yorku. Zde pracoval na československém konzulátu. Po válce byl diplomatem na zastupitelském úřadě v Norsku.

Čtěte také

Osudy Olgy Hostovské, literární historičky, překladatelky, editorky a dcery spisovatele Egona Hostovského

Za rok se však úřadu vzdal a v roce 1950 se natrvalo usadil v USA. V Americe působil Egon Hostovský nejprve jako učitel češtiny, potom jako novinář a redaktor Svobodné Evropy. Nakonec se věnoval jen literární činnosti. Mezi autorovými díly bývá Půlnoční pacient označován za román nejčtivější, které zároveň přímo vybízí k transformaci do jiného média. Ostatně právě Půlnočního pacienta si v roce 1957 zvolil proslulý francouzský režisér Henri-Georges Clouzot jako předobraz svého filmu Špióni.