Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu

13. květen 2026

Poslechněte si příběh patnáctileté židovské dívky, která se stane vojenskou prostitutkou, aby se vyhnula plynové komoře a přežila holocaust. Z Lustigova románu Krásné zelené oči − jediné české knihy nominované na Pulitzerovu cenu − čte Josef Vinklář. Online po dobu osmi týdnů po odvysílání. Vzhledem k prezentovanému příběhu, prostředí i charakterům postav obsahuje četba expresivní scény a výrazy.

Účinkuje: Josef Vinklář
Připravila: Lenka Kolářová
Režie: Lída Engelová
Natočeno: 1993
Vzhledem k prezentovanému příběhu, prostředí i charakterům postav obsahuje četba expresivní scény a výrazy.

Krásné zelené oči napsal Arnošt Lustig na počátku milénia. Doma román nevzbudil větší ohlas. Po přeložení do angličtiny však získal okamžitou pozornost tisíců čtenářů a nominaci na Pullitzerovu cenu v roce 2003.

Příběh líčí osudy patnáctileté židovské dívky Hanky Kaudersové, přezdívané Kůstka, která v nevěstinci nacistického lágru obětuje svoje tělo, aby přežila. Vydává se za českou árijku. Musí snést nejhlubší ponížení a zároveň se vyrovnat se svým svědomím, které jí denně pokládá otázky, zda má vůbec právo žít.

Lustigova próza má napínavý příběh, zároveň je úsporná a zdrženlivá, pokud jde o líčení fyzické a duchovní krutosti.

Lustig dal Kůstce, když stála na rampě v Osvětimi, číslo 36. Stejné číslo měl v koncentráku i on sám. Jde o číslo symbolické. Podle židovské legendy spočívá svět na šestatřiceti spravedlivých, kteří o svém poslání nevědí...

Rozhlasová četba na pokračování vznikla v roce 1993 exkluzivně přímo z rukopisu připravovaného románu.

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Petra Hynčíková
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.