Obrazy z Dlouhé revoluce. Pražské Divadlo v Dlouhé letos oslavilo 25 let od svého vzniku
V druhé půli devadesátých let minulého století už bylo jasné, že Divadlo v Dlouhé přinese zcela novou divadelní poetiku. Odstartovala ji hned první inscenace Jana Borny Kdyby prase mělo křídla.
Se svými herci tíhl Borna k lyrickému hudebnímu divadlu kabaretního typu a nespoutané hravosti. Jím založená tradice rodinných představení přežila do dnešních dnů. Na druhou stranu se v Dlouhé paralelně rozvíjelo i „ukázněné“ herectví kolektivní souhry, vycházející z vnitřního „materiálu“ interpreta při naplňování multižánrových kritérií. Jeho patronkou byla režisérka Hana Burešová, která stojí v čele uměleckého vedení divadla dodnes. Spolu s dramaturgem Štěpánem Otčenáškem od počátku záměrně vyhledávali neprobádané končiny – ať už při volbě titulů, nebo jejich jevištní realizaci.
Po smrti Jana Borny se jim stal dalším inspirativním partnerem v uměleckém dialogu režijní tandem SKUTR (pod nímž je podepsán Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský). Jeho práce se vyznačuje aktivním zapojením herců do procesu stavby scénického tvaru. Za tím účelem se snaží rozkrývat hlubší vrstvy osobní zkušenosti interpretů. I smysl pro múzickou formu a odvaha prozkoumávat jevištní potenciál nedramatické látky ho pojí s inscenační praxí Divadla v Dlouhé. To je ale v současné chvíli postaveno před novou výzvu. Novou nejistotu, nové hledání – hledání nového člena uměleckého vedení po chystaném odchodu SKUTRu do Národního divadla.
Seriál Obrazy z Dlouhé revoluce je nástinem pětadvacetileté historie Divadla v Dlouhé. Prostřednictvím rozhovorů s klíčovými osobnostmi této pražské scény se ohlíží do minulosti, k jeho začátkům a důležitým milníkům. Ale zavede nás i do současnosti, v níž se pocit zadostiučinění mísí s různými obavami. Kromě chronologického vývoje se současně snaží postihnout obecné umělecké tendence režijní, dramaturgické a herecké práce.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Petr Stančík: Trojí poklepání na zavržený kámen. Mysteriózní svět pražských zednářů
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Lenka Elbe: URaNovA. Jáchymov devadesátých let, jeden lázeňský hotel a tajemství skrytá pod povrchem
-
Dobroslav Chrobák: Drak se vrací. Luděk Munzar a Jana Hlaváčová v baladickém příběhu o lásce a vině
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
