Naše generace si zažila všechno až do dna, vzpomíná historička umění Blanka Stehlíková. Poslechněte si její Osudy
Historička umění Blanka Stehlíková, dcera spisovatele a výtvarníka Ladislava Stehlíka, se odmala pohybovala v uměleckém prostředí a poznala řadu známých osobností. Napsala několik monografií a podílela se na vzniku mnoha knih. Ve vltavských Osudech vzpomíná na své dětství, na otcovy přátele i vlastní profesní dráhu. Poslouchejte on-line.
Technická spolupráce: Marek Svoboda
Historička umění, publicistka Blanka Stehlíková (1933) se narodila v Březových Horách do rodiny básníka a malíře Ladislava Stehlíka. Do školy chodila v Myslívi, pak do gymnázia v Českých Budějovicích a v poválečných letech navštěvovala Státní reálné gymnázium Jana Masaryka v Praze. Poté vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze, obor dějiny umění.
Profesně se zaměřila zejména na oblast umění 20. století (zejména na grafiku a knižní ilustrace), pracovala také jako vědecká síla v kabinetu pro teorii, kritiku a dokumentaci Svazu čs. výtvarných umělců, dále jako redaktorka Večerní Prahy.
Život to byl velmi barvitý, velmi rozmanitý a musím říci, že hrozně těžký. Naše generace si opravdu zažila všechno až do dna.
Blanka Stehlíková
Je autorkou několika monografií a mnoha výstav, spolupracovala s kolegy ve Spojených státech amerických, v Německu i v Japonsku. Podařilo se jí sepsat a vydat rozsáhlou knižnici o našich předních výtvarnících a ilustrátorech, samostatně pak o Karlu Štěchovi, Adolfu Bornovi, Radku Pilařovi, Ondřeji Sekorovi, Zdeňku Burianovi, Oldřichu Hlavsovi. V angličtině vyšla pak její kniha Česká avantgarda a český knižní design (1996). Hojně působila jako členka výtvarných porot, zejména literatury pro děti a mládež, ale také ve vědecké radě Památníku Terezín.
„Život to byl velmi barvitý, velmi rozmanitý a musím říci, že hrozně těžký. Naše generace si opravdu zažila všechno až do dna,“ zmiňuje ve vltavských Osudech Blanka Stehlíková. Vzpomíná na své dětství, prožité v rodině spisovatele a výtvarníka, na otcovy přátele i vlastní profesní dráhu.
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Karel Tůma: Jak se chytají ženy, Komedie s vánočním stromkem. Dvě humoristické vánoční povídky
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.