Adalbert Stifter: Paměti mého praděda. Životní příběh prvního šumavského lékaře
Život a dílo rakouského spisovatele Adalberta Stiftera (1805-1868) jsou pevně spjaty s Šumavou. Jeho citlivé pero dokázalo úchvatně líčit krásy i taje šumavské přírody, autor uměl jako rozený malíř líčit proměny kraje s postupujícími ročními obdobími. Osudy lidí zasazených do prastarého rámce monumentální přírody nabývají leckdy až heroických rysů. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Adalbert Stifter, Paměti mého praděda (ukázka)
V novele s názvem Paměti mého praděda (1841, rozšířená verze 1847), která patřila k nejmilejším autorovým pracím, se Stifter vrátil dávno minulých časů: při návštěvě matky najde v šumavském domě deník svého pradědečka, prvního lékaře rodného šumavského kraje. Text je po motivické stránce spjat s většinou autorovy tvorby: s Vesničkou na pláni ji pojí vzpomínky na dětství, se Hvozdem líčení vznešené krásy rodných šumavských lesů, s románem Pozdní léto líčení růstu osobnosti. Poslední autorská redakce pak svým úsilím o klasickou formu přibližuje toto dílo nejrozsáhlejšímu Stifterovu dílu, historickému románu Vítek.
Ke konci života Stifter tuto novelu přepracovával v dvoudílný román, který však dovedl jen do poloviny. Na poslední stránce rukopisu poznamenal vydavatel Stifterovy pozůstalosti tato slova: „Zde básník zemřel.“
Nejposlouchanější
Walter Isaacson: Einstein – Jeho život a vesmír. Výběr z životopisu jednoho z nejvýznamnějších vědců
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Proč pořád potřebujeme Kurta. Poslouchejte podcast Cobain o smrti ikony a nesmrtelnosti Nirvany
-
Karel Steigerwald: Marta Peschek jde do nebe. Komedie o prázdnotě v iluzích a o samotě bez iluzí
-
Jaroslav Achab Haidler: Král řezník. Starý pesachový příběh z revolučního roku 1848 v Alsasku
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
