Barokní perly Broumovska. Objevte unikátní kostely od stavitelů Dietzenhoferových
Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709–1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.
„V minulosti byly stavby významné tím, že lidé měli už kamenný kostel, dnes jsou spíše kulturním magnetem a platformou pro setkávání se s lidmi v oblasti kultury nebo vzdělanosti,“ vysvětluje děkan broumovské farnosti Martin Lanži, který má kostely na starosti. Zároveň dodává, že se jedná o budovy velkokapacitní, přestože se v současnosti nacházejí povětšinou v malých vesnicích. Před druhou světovou válkou totiž žilo na Broumovsku daleko více obyvatel a v letech 1945–46 dochází k odsunu nejméně 20 tisíc těch německých.
Za komunismu zažily svatostánky nešťastnou éru – z jednoho se stal například sklad. Od 90. let 20. století se Dietzenhoferovské kostely postupně opravují a řada z nich už je po kompletní rekonstrukci – např. Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově nebo Kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích. Farář Martin Lanži a broumovská farnost usilují o záchranu dalších. Zároveň slouží pravidelně mše v každém z nich. S mikrofonem jsme pro Mozaiku mimo Božanova a Martínkovic natáčeli ještě v broumovském Kostele sv. Václava, šonovském Kostele sv. Markéty a otovickém Kostele sv. Barbory.
Zvenčí si můžete přímo na místě prohlédnout všechny stavby kdykoli, doporučujeme ale nevynechat taky prohlídky interiérů. Mimo pravidelných mší je to možné i při nejrůznějších kulturních akcích.
Který kostel má jako jediný z celé broumovské skupiny hodiny? Ve kterém je teplo i v zimě a který z nich je vůbec nejstarší? Poslechněte si náš seriál a dozvíte se, jak mimořádné barokní stavby vypadají.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Karel Čapek: Hovory s T. G. M. Vzpomínky, úvahy a myšlenky prvního československého prezidenta
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Osudy Taťjany Medvecké. Rozhlasové vzpomínání divadelní, filmové a rozhlasové herečky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
