Osudy Miloslava Petruska, českého sociologa a zakladatele nové Fakulty sociálních věd UK

Některé nejzajímavější momenty mu ovšem, tak řečeno, „přihrál život“. Profesor Petrusek byl totiž ročník 1936 – a tímto letopočtem narození, spolu se studiem na brněnské univerzitě, by se mohl řadit mezi takzvané „Šestatřicátníky“...

Jak známo, Šestatřicátnici byla literární skupina brněnských studentů, která vznikla v první polovině padesátých let. Zrodila se z přátelství dvou tehdy začínajících básníků: Jiřího Paukerta-Kuběny a Václava Havla. Skupina sdružovala mladé tvůrce, kteří zároveň rozhodně neměli v úmyslu zadat si s tehdy panujícím režimem. V jejich případě šlo tedy o tvorbu rozhodně neoficiální.

Miloslav Petrusek byl sice jejich spolužákem, nicméně do této skupiny nepatřil – byl totiž součástí „druhého břehu“ – tedy oficiálních struktur, svazáckých a stranických. Je zajímavé, když o tom mluví. Pro ty, kteří znají knihu Pavla Kosatíka věnovanou Šestatřicátníkům, můžou být právě tyto rozhlasové Osudy pozoruhodným doplněním.

Václav Klaus a profesor Miloslav Petrusek na FSV UK |foto:Alena Lábová,FSV UK

Osudy s Miloslavem Petruskem natáčel Pavel Ryjáček. Vzpomínky vznikaly v profesorově pracovně na Fakultě humanitních studií v pražských Jinonicích, čili tak trochu „v domácím prostředí“. Mikrofon přitom stál na velké papírové bedně, protože místní stolky jsou příliš nízké, a natáčelo se o víkendech, kdy je na fakultě příjemné ticho.

Čekají nás příběhy od těch ještě dětských, třeba o tom, jak Rudá armáda osvobodila malého synka od houslí (aniž by o tom samozřejmě věděla) až po vzpomínku na legendárního violoncellistu Mstislava Rostropoviče, s nímž profesor Petrusek strávil v Praze, jak říká, „velkolepou ruskou noc“. Čeká nás i vhled do oboru sociologie a také vzpomínka na počátky Prognostického ústavu …