Osudy Miloslava Petruska, českého sociologa a zakladatele nové Fakulty sociálních věd UK
Miloslav Petrusek patřil k našim významným sociologům. Mohli bychom říci, že byl jednou z několika klíčových osobností svého oboru. Zároveň šlo o člověka s širokým záběrem: původně studoval filozofii a historii, věnoval se i formální logice, celý život má zájem o kulturu a umění, a to všechno se samozřejmě promítlo i do jeho vzpomínek natočených v roce 2010.
Některé nejzajímavější momenty mu ovšem, tak řečeno, „přihrál život“. Profesor Petrusek byl totiž ročník 1936 – a tímto letopočtem narození, spolu se studiem na brněnské univerzitě, by se mohl řadit mezi takzvané „Šestatřicátníky“...
Jak známo, Šestatřicátnici byla literární skupina brněnských studentů, která vznikla v první polovině padesátých let. Zrodila se z přátelství dvou tehdy začínajících básníků: Jiřího Paukerta-Kuběny a Václava Havla. Skupina sdružovala mladé tvůrce, kteří zároveň rozhodně neměli v úmyslu zadat si s tehdy panujícím režimem. V jejich případě šlo tedy o tvorbu rozhodně neoficiální.
Miloslav Petrusek byl sice jejich spolužákem, nicméně do této skupiny nepatřil – byl totiž součástí „druhého břehu“ – tedy oficiálních struktur, svazáckých a stranických. Je zajímavé, když o tom mluví. Pro ty, kteří znají knihu Pavla Kosatíka věnovanou Šestatřicátníkům, můžou být právě tyto rozhlasové Osudy pozoruhodným doplněním.
Osudy s Miloslavem Petruskem natáčel Pavel Ryjáček. Vzpomínky vznikaly v profesorově pracovně na Fakultě humanitních studií v pražských Jinonicích, čili tak trochu „v domácím prostředí“. Mikrofon přitom stál na velké papírové bedně, protože místní stolky jsou příliš nízké, a natáčelo se o víkendech, kdy je na fakultě příjemné ticho.
Čekají nás příběhy od těch ještě dětských, třeba o tom, jak Rudá armáda osvobodila malého synka od houslí (aniž by o tom samozřejmě věděla) až po vzpomínku na legendárního violoncellistu Mstislava Rostropoviče, s nímž profesor Petrusek strávil v Praze, jak říká, „velkolepou ruskou noc“. Čeká nás i vhled do oboru sociologie a také vzpomínka na počátky Prognostického ústavu …
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.