BáSnění Kamila Boušky
Miloslav Topinka, Bohdan Chlíbec nebo Nicanor Parra. Své oblíbené poetické texty vybírá a komentuje básník Kamil Bouška.
Kamil Bouška (*1979) je rodák z Kladna, dětství ale prožil v Kralupech nad Vltavou. Vystudoval religionistiku na Univerzitě Pardubice. V současnosti žije v Praze. Pracuje jako bibliograf v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Kamil Bouška je členem básnické skupiny Fantasía (spolu s Adamem Borzičem a Petrem Řehákem). Publikoval ve stejnojmenném skupinovém sborníku Fantasía (Dauphin, 2008). Jeho samostatným debutem je sbírka Oheň po slavnosti (Fra, 2011), za kterou byl nominován na cenu Magnesia Litera v kategoriích poezie a objev roku. V roce 2015 vydal svou druhou knihu básní Hemisféry (Fra, 2015). Třetí básnická sbírka Inventura (Fra, 2018) byla nominovaná na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie. Básně a jiné texty publikoval v mnoha domácích i zahraničních periodikách a antologiích.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Miloslav Topinka: Padá hvězda (ze souboru Probouzení, Fra, 2015)
- Bohdan Chlíbec: Krystal (ze sbírky Krev burzy, Aula, 2019)
- Nicanor Parra: Bez názvu – Probouzím se za úsvitu… (ze sbírky Jiné básně, Fra, 2018, přeložil Petr Zavadil)
- Kamil Bouška: Inventura – Člověk škrtal a přepisoval... (ze sbírky Inventura, Fra, 2018)
- Kamil Bouška: Inventura – Je ráno... (ze sbírky Inventura, Fra, 2018)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Karel Leger: Zapomenutá duše. Když si pořídíte jako letní byt starobylý zámek a trochu tam straší
-
Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock. Binaurální hra o strachu, který dokáže člověka zničit
-
Vlasta Chramostová: Byl to můj osud. Na přeskáčku I. Četba z memoárů divadelní a filmové herečky
-
Robert Ranke Graves: Já, Claudius. Kulhavý, koktavý, podceňovaný. Jak se z outsidera stal císař?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
