Když badatele provází v životě štěstí. Osudy Vladimíra Vavřínka
Rozhlasové vzpomínání historika se specializací na byzantsko-slovanské vztahy, který letos slaví devadesáté narozeniny, připravila Eva Ocisková.
S historikem Vladimírem Vavřínkem mne seznámil jeho mladší kolega Václav Čermák, ředitel Slovanského ústavu Akademie věd. Bylo to krásné setkání. Vzájemná úcta, skvělá čeština, encyklopedické znalosti uváděné do souvislostí s dneškem. Slovo dalo slovo a natočili jsme posléze také vyprávění Vladimíra Vavřínka pro vltavský cyklus Osudy. I strohý výčet jeho odborných činností, dostupný na internetu, vzbuzuje upřímný obdiv. A to jsou v každém řádku obsaženy hodiny a hodiny studia, bádání, psaní, organizování.
Přečíst si mj. můžete, že vystudoval obor historie – klasická filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, působil jako vědecký pracovník ČSAV v Historickém ústavu, v oddělení středověkých dějin, v oddělení byzantologie Ústavu dějin východní Evropy, v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská a v letech 1992–2007 ve Slovanském ústavu Akademie věd České republiky, nejdříve jako vedoucí vědecký pracovník a od roku 1998 jako ředitel ústavu. ,,Střídání” pracovišť bylo způsobeno změnami, v jejichž pozadí se skrývají politické záměry stranické. Jak Vladimír Vavřínek říká, měl štěstí. Vždy se našel někdo, kdo jej nasměroval v další činnosti.
V jeho rozhlasových vzpomínkách se tak setkáváme s řadou osobností, známých nejen odborníkům, o nichž vypráví velmi citlivě a barvitě, v kontextech společenských i soukromých. Velkou životní kapitolou V. Vavřínka je jeho třicetileté redakční působení v mezinárodním časopise Byzantinoslavica, o jehož vydávání se zasloužil T. G. Masaryk. Že i dějiny tohoto časopisu, který se udržel a obstál ve světě uznávané mezinárodní vědy, byly pohnuté, to se dá vytušit.
Čtěte také
Vladimír Vavřínek nic nepatetizuje, nevyzvedává své zásluhy, ale vzpomíná s vděčností na naše i zahraniční kolegy, kteří s ním spolupracovali, diskutovali, objevovali. O cenách a vyznamenáních, není jich málo, se také můžete dočíst.
O co se s vámi mohu podělit sama, je mé sice nevědecké, ale neochvějné přesvědčení, že se příští pokolení budou o Vladimíru Vavřínkovi vyjadřovat jako o slavném učenci své doby. To mladé a nejmladší badatelské pokolení je u něj doma častým a vítaným hostem. Je radostné a nadějné v jejich společenství pobýt.
Připravila: Eva Ocisková
Technická spolupráce: Jan Brauner
Natočeno v roce 2020 (premiéra).
Psáno pro Týdeník Rozhlas.
Nejposlouchanější
-
Zednáři. Do nitra bratrstva, které ovlivnilo svět
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Myslící býk a Zahradník. Dva příběhy Rudyarda Kiplinga z knihy Povídky zednářské lóže
-
Petr Stančík: Trojí poklepání na zavržený kámen. Mysteriózní svět pražských zednářů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
