Historie a historky kolem Bauhausu

22. červen 2019

Co znamená pojem Bauhaus? Víme to dnes a věděli to jeho tvůrci ve své době? Pravděpodobně nikoliv. Jednotný styl Bauhaus neexistoval, jeden společný cíl však jeho tvůrci, pedagogové a žáci měli: „myslet“ svět jinak.

Svou tvář, v nejrůznějších proměnách, získával Bauhaus prostřednictvím svých pedagogů i žáků. 1 250 studentů z 29 zemí a čtyři desítky vyučujících – ti všichni spoluutvářeli instituci, která se v průběhu let stávala mýtem. Čtrnáct let stačilo, aby se o Bauhasu začalo hovořit jako o legendě. Mýtu.

Opravdové umění je život a opravdový život je umění

Připomínat si můžeme neopakovatelnou atmosféru těch let, sledovat často spletité osudy učitelů i žáků, jejich osobní kontakty, společné projekty, koncepty. A také mnohdy zapomínané osobnosti a jejich příběhy jako například: Michiko Yamawaki, Japonku v Dessau a novátorku textilního výtvarnictví v Japonsku. Lucii Moholy, publicistku, dokumentaristku, fotografku, která „zviditelnila“ Bauhaus. Margarete Heymann-Loebenstein a keramickou dílnu Haël, s keramikou nejenom pro všední den.

Legenda zvaná Bauhaus

Bauhaus, budova školy

Chcete se vypravit ve stopách zrodu moderního umění a nemělo by to být daleko? Vydejte se ve stopách Bauhausu do Německa. Začněte ve Výmaru, zastavte se v Desavě a svou výpravu ukončete v Berlíně. Seznámíte se tak se „stylem“ Bauhausu, reformované umělecké školy, která letos slaví 90. výročí svého založení.

Ani škola, ani vzdělávání – ale především život sám

V Bauhausu se neustále něco dělo, diskutovalo se, často dohadovalo, ale především experimentovalo. Proto ještě dnes nacházíme v umění málo toho, co už dřív nebylo v Bauhausu předjímáno, vytušeno, formulováno…

autor: Eliška Závodná
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.