BáSnění Jiřího Suchého
Nezvalův Edison nebo Máchův Máj. Divadelník, skladatel, básník a spisovatel Jiří Suchý vybírá své oblíbené verše.
Jiří Suchý (1931) pochází z Plzně, první roky života strávil v Klatovech. Po vystudování střední školy pracoval jako reklamní grafik, zároveň se věnoval divadlu a hudbě, psal písňové texty a hrál na kontrabas. V pražské Redutě začal spolupracovat s Jiřím Šlitrem a Miroslavem Horníčkem, později i s Ivanem Vyskočilem, se kterým v roce 1958 založili Divadlo Na zábradlí. Jako první premiéru zde uvedli hru Kdyby tisíc klarinetů.
V roce 1959 spolu s Jiřím Šlitrem a Ferdinandem Havlíkem založili divadlo SEMAFOR, které otevřeli hudební komedií Člověk z půdy. Následovaly hry a pořady Ukradený měsíc, Taková ztráta krve, Zuzana je sama doma, Jonáš a tingl-tangl a další. Po smrti Jiřího Šlitra se mu partnerkou na jevišti stala herečka Jitka Molavcová.
Po roce 1989 se Jiří Suchý stal opět ředitelem Semaforu, založil vydavatelství Klokočí a filmovou společnost Perplex. Píše hlavně písňové texty, divadelní hry a povídky.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
Vítězslav Nezval: Edison (Plejáda, 1928) a Snídaně v trávě (Aventinum, 1930)
Karel Hynek Mácha: Máj (Státní nakladatelství krásné literatury, 1954)
Josef Svatopluk Machar: Magdaléna (Státní nakladatelství krásné literatury, 1964)
Jaroslav Seifert: Konec na ostrově (Československý spisovatel, 1965)
Jiří Suchý: Krajina ve které uvidíš víly a Krajina podivných skutečností (ze sbírky Krajina podivných skutečností, Nakl. Pavel Mervart, Edice současné české poezie, 2016)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.