Příběhy učených žen ve vědě: Hypatia, Herschelová, Kovalevská, Curie a Meitnerová

První část cyklu o výjimečně nadaných a cílevědomých ženách, vzdělaných v přírodních vědách, nás nás zavede do doby před 1600 lety za alexandrijskou matematičkou, astronomkou a filozofkou Hypatií, kterou nakonec zabil zfanatizovaný dav.

V druhém díle se seznámíme s vynikající astronomkou konce 18. a začátku 19. století, jejíž rodina má dokonce kořeny na Moravě: s Karolinou Herschelovou – objevitelkou komety. Do historie se zapsala i řadou dalších astronomických objevů.

Čtěte také

Zářivé dítě. Příběh o Marii Curie a radiu může odkazovat i ke klimatické krizi, říká režisérka Natália Deáková

Následuje příběh o nezlomném odhodlání a odvaze Sofie Kovalevské, která se musela kvůli splnění svého snu naoko provdat a odejít studovat do ciziny, aby se jí nakonec dostalo mezinárodního uznání. Jako první žena získala doktorát z matematiky, stala se členkou akademie věd a řádnou profesorkou na univerzitě – a zařadila se tak mezi nejúspěšnějších matematičky evropské historie.

Pominout nelze ani nelehké osudy zřejmě nejúspěšnější a nejobdivovanější vědkyně všech dob: fyzičky a chemičky Marie Curie-Sklodowské, dvojnásobné nositelky Nobelovy ceny – za výzkum radiačních jevů a za objev radia a polonia.

Cyklus uzavírá životní příběh další veliké jaderné fyzičky 20. století – Lise Meitnerové, která musela těžce překonávat nejen předsudky vůči vzdělání a uplatnění žen, ale v rodném Německu i antisemitismus. Ve světě jí však objevy týkající se jaderného štěpení těžkých kovů přinesly mimořádné uznání.