Osudy Pavla Brázdy
Zemřel Pavel Brázda, významná osobnost českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století, výtvarník, který čekal na uznání téměř do své osmdesátky. Byl vzdáleným příbuzným bratrů Čapků. Poslechněte si jeho Osudy. Vzpomínky na vlastní životní příběh doplňují i úvahy o vzniku některých, dnes už slavných, obrazů tohoto originálního malíře.
Rodiče Pavla Brázdy připravili komunisté o majetek, jeho nevlastního dědečka Josefa Palivce zavřeli na deset let do kriminálu, teta Helena Koželuhová musela po únoru 1948 emigrovat a on sám byl z politických důvodů vyloučen ze studií na akademii a šel se učit malířem pokojů. Dlouho se pak živil ilustracemi pro odborné publikace a později dokonce topil v koksové kotelně.
Nic z toho však nemohlo zabránit tomu, aby tvořil své obrazy, i když v ústraní a bez naděje na oficiální uznání. Dočkal se ho až v době, kdy už jiní pomýšlejí na odpočinek. To ovšem u Pavla Brázdy nepřicházelo v úvahu! Naopak, velká výstava v Národní galerii v Praze v roce 2006 k jeho osmdesátým narozeninám, knižní monografie a další výstavy dokázaly, že byl stále plný plánů a energie. Naučil se pracovat s počítačem a začal tvořit takzvané digitální obrazy.
Jak Pavel Brázda sám říkal, rozhodně nebyl člověkem vzpomínavým a na „takové důchodcovské zájmy" neměl čas. S natáčením rozhlasových Osudů souhlasil hlavně proto, aby objasnil inspirační zdroje svých obrazů. Nakonec je však jeho vyprávění především působivým svědectvím o životě neobyčejné a silné osobnosti v dramatické době.
Připravila: Hana Soukupová
Režie: Lubomír Koníř
Naročeno v Českých Budějovicích v roce 2009.
Nejposlouchanější
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Karel Poláček: Denní host, Nocturno. Dvě nestárnoucí humoristické povídky z noční Prahy 20. století
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
