Věroslav Mertl: Pád jasnovidce. Dokonalá studie člověka, který se přiživuje na osudech druhých
Poslechněte si příběh muže, jehož vlastní život postrádá smysl a který tuto prázdnotu zaplňuje nesnášenlivostí a manipulací s osudy druhých. Dvoudílnou dramatizaci románu Pád jasnovidce současného českého spisovatele Věroslava Mertla najdete on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Věroslav Mertl (1929–2013) byl spisovatel nenápadný, neudivující bombastickými díly, neproklamující ve veřejné honbě za pozorností davu své myšlenky. Byl to spisovatel tichý, vládnoucí křehkým slovem s pozoruhodným citem pro psychologii.
Hlavní postavou jeho románu Pád jasnovidce (1986) je důchodce Stefan Broda – odmalička vysmívaný pro svůj nehezký vzhled a neohrabanost. Shromažďuje v sobě po léta nenávist vůči druhým lidem, která přerůstá do touhy mstít se světu za příkoří, jenž mu způsobil.
Děj je zasazen do malého penziónu na břehu Baltského moře, kde se sešlo několik lidí, aby tu prožili klidnou dovolenou. Avšak léto je mimořádně deštivé. Atmosféra „jakési blížící se zkázy“ je kulisou pro rozehrání psychologické hry – a trumfy drží v ruce právě Broda. Neustále slídí, shromažďuje informace o jednotlivých hostech, které pak využívá k údajnému jasnovidectví...
Autor, který byl v roce 2001 oceněn Státní cenou za literaturu, je ale přesvědčen, že zlu je možné se vždy vzepřít.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Karel Tůma: Jak se chytají ženy, Komedie s vánočním stromkem. Dvě humoristické vánoční povídky
-
Karel Čapek: Hovory s T. G. M. Vzpomínky, úvahy a myšlenky prvního československého prezidenta
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.