Výběr z denního tisku, 14. listopadu 2011

Dva deníky dnes hodnotí americko-německý film Anonym, který má demytizovat Williama Shakespeara. Ondřej Štindl z Lidových novin si myslí, že snímek Rolanda Emmericha předkládá výstižný příklad konspiračního myšlení ve vší jeho překonstruované nudě. Scénář k Anonymu napsal John Orloff, který v 80. letech „prohlédl“ a přijal argumenty těch kdo tvrdí, že Shakespearovy hry nenapsal Shakespeare. Společně s režisérem si vybral tu verzi, podle které byl skutečným autorem dramat hrabě z Oxfordu Edward de Vere. „Jako kdyby autoři nepochopili jednu základní věc. Ve filmech o historii je možné a často i nutné si vymýšlet. Nejde ale z toho výmyslu udělat nosný pilíř díla,“ konstatuje Štindl.

Za 16. ročníkem hudebního festivalu Struny podzimu, který skončil minulý týden, se ohlíží Mladá fronta Dnes. Redaktorka Věra Drápelová tvrdí, že festival je už léta příkladem toho, jak dělat promyšleně hudební přehlídku. „Jeho organizátoři si drží téma i rozsah a projekty z různých žánrů, které vyberou, skoro vždycky mají punc něčeho originálního. Program tak není vycpán ani trochou „vaty“,“ chválí autorka článku.

Recenzi na představení Král Lear v Národním divadle v Praze najdete na kulturní straně Lidových novin. Jana Machalická upozorňuje, že režisér Jan Nebeský si troufl zásadně destruovat příběh a přijít s čirou abstrakcí. Styl nové inscenace tentokrát určuje i sugestivní výtvarné pojetí a hudba, kterou složil Aleš Březina. Podle redaktorky se na jevišti Národního divadla musí Nebeského běsnění jevit jako provokace, ale na prvním představení minulý týden bylo publikum dost vstřícné. „Až se inscenace bude normálně hrát, konzervativní diváctvo nejen předplatitelských skupin ve svých reakcích určitě přitvrdí. Pak teprve bude režisér spokojen, ale ať se moc netěší, nejde o českou klasiku,“ předpovídají Lidové noviny.

Právo píše o tom, že do podzemí na experimentální scénu ostravského Divadla loutek se nenápadně nastěhovali Bluesmani. Autorem je Michal šanda, režii má Jan Antonín Pitínský a v představení účinkuje soubor Divadla Petra Bezruče. Redaktor Jiř P. Kříž popisuje, že všichni v divadle nabízejí necelé dvě hodinky s písněmi, osudy a volnými asociacemi na styl čpící potem bavlníkových plantáží s kořeny ve spirituálech a gospelech Afroameričanů. Inscenace je to podle Práva výlučná, i když se v typické režisérově mozaice není lehké orientovat.

Z Práva se také dozvíte, že opět vychází próza Upilované mříže překladatele Jiřího Pechara. Poprvé kniha vyšla v samizdatu v roce 1977. Je to výpověď o rodině, v níž se spojila tradice selského rodu a potomků bývalého rakouského oficíra, později státního úředníka. Právo prózu hodnotí jako osobitý literární šperk, jehož lesk s léty nemizí.

Vánoční apokalypsa, to je titulek z Hospodářských novin. Jejich redaktorka Marie Reslová navštívila v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka Ibsenovu hru Nora aneb Domeček pro panenky. Do Stavovského divadla inscenaci přivezl soubor z německého Oberhausenu. „Ibsenovu měšťanskou domácnost pojal režisér Herbert Fritsch jako příznačné veselé loutkové divadlo,“ popisuje Reslová. Režisér se také nesnaží text originálně interpretovat, ale pokouší se ústřední téma vyjádřit divadelními obrazy. Expresivně napjatou, někdy až vysilující polohu představení, občas uvolní půvabná komická extempore těžící ze směšnosti společenských konvencí.

Umění teď budou nakupovat Číňané, informují Lidové noviny. Podle amerického experta na obchod s uměním Jamese Goodwina se v budoucnosti část tohoto odvětví přesune právě do Číny. Jak tvrdí, podobu obchodu formuje nejenom vkus nebo ekonomické cykly, ale také demografické faktory. Demografie se už projevila několikrát v minulosti, například v druhé polovině 19. století rostl vliv japonských sběratelů na trh s uměním.

Víte, jak bude vypadat klíčový televizní souboj letošních Vánoc? Jak prozrazuje Mladá fronta Dnes, Nova uvede Popelku a Česká televize Micimutr, takže bude to souboj Libuše Šafránkové proti Libuši Šafránkové. Novou pohádku, ve které se oblíbená herečka představí v roli čarodějnice, se navíc před uvedením v televizi dostane od tohoto týdne do kin. Pohádka je podle Mirky Spáčilové sice natočená dobře, ale vlastně jde o modernizovaného prince Bajaju, kterého obrazovka unese, ale z velkého plátna křičí odvozená záplatka o to víc. „Je radost vidět filmaře, jenž i v televizi přemýšlí o skladbě, světle, tajemství, ale ještě lepší by bylo, kdyby dostal stejně silný, plně originální text. Pak ať směle vyrazí i do kin,“ uzavírá Mladá fronta Dnes a uděluje 60 procent.