Neplavci – román Felixe Wegenera s veselou obálkou a vážným obsahem

Vtipně pojaté spermie – jedna s čepičkou na hlavě, jedna s doutníkem v puse a další se slunečními brýlemi – plavou v azurové vodě. Vzpomněla jsem si na známou epizodu z filmu Woody Allena a knihu přečetla. Je vtipně napsaná, ale v žádném případě povrchní. Na to je její téma moc vážné a autobiografické.

Felix je v nejlepších letech (33) a po jedné návštěvě urologa se ke svému velkému překvapení dozví, že jeho spermie za nic nestojí. Jsou moc pomalé, plavou pomalu. Felix je nazve neplavci. Lékařova diagnóza je katastrofální nejen pro Felixe, ale samozřejmě i pro jeho ženu Sonju. Dítě si přejí oba. Velmi a hned.

Wegener líčí velmi otevřeně, odvážně a zároveň vtipně, jak se s touto situací vypořádával. Vypráví o svém vnitřním boji, o pocitu viny, jeho viny, že nemohou mít potomka. Ale je vůbec možno tento defekt označit za vinu? Felixova bezradnost je více než zřejmá, ale v průběhu románu je stále jasnější, jak v této situaci zraje, a na konci knihy už není tím pochybujícím, který dává vinu sám sobě.

Náš protagonista vyzkouší všemožné terapie, informuje se a prezentuje různé možnosti‚ jak lze „přijít k dítěti“. V těchto situacích se ukazuje, že i na tomto poli – a proč by tomu mělo být zrovna v tomto případě jinak – je Německo byrokratické. Jak už to tak bývá najednou zjišťuje, že jeho diagnóza není žádnou raritou – v jeho okolí se to jen hemží muži, kteří jsou na tom stejně.

U jeho osoby ovšem problémy nekončí. Je tu samozřejmě jeho žena a jsou tu rodiče a jejich přístup k případné absenci vnoučat. Autor píše o jiných manželských párech, které téměř neznal, ale přesto byl ochoten s nimi do intimních detailů rozebírat svojí prekérní situaci – srovnávat počet spermií a jejich rychlost. Z nepochopitelných důvodů jsou informováni i sousedi, kteří ho soucitně a útrpně pozorují.

Neplavci jsou autobiografickým románem s vážným, ironicky pojatým obsahem. Jestli se Felix a Sonja nakonec dočkají vytouženého potomka, je vlastně podružné. V první řadě jde o zoufalé, zdánlivě nesplnitelné přání, o pochybnosti, o vzájemnou toleranci.

Felix Wegener se narodil v roce 1974 v Sársku a žije s rodinou, kterou by rád zvětšil, nedaleko Bochumu. Pracuje jako PR-referent. Román Neplavci je jeho prvotinou. Felix Wegener: Nichtschwimmer, srpen 2011, nakladatelství Ullstein, 240 stran. Audiokniha, září 2011, Hamburg Verlag.