Válka – média – umění / šokující výstava v Darmstadtu

Nasazení stále nových médií pro válečné účely, neustálá mutace válečných snímků v zábavní je hlavním tématem této expozice. V katalogu výstavy je tento proces výstižně popsán jako „militarizace imaginace“. V podstatě se jedná o to, jaké obrazy a představy válka vyvolává a jak s nimi umění nakládá.

Z výstavy Serious Games. Krieg – Medien – Kust |foto: Eva Novak

Serious Games jsou v původním významu ryze digitální hry, které neslouží pouze těmto účelům. Neméně důležitá by měla být vzdělávací a informativní funkce, přičemž konečný efekt by měl být vyvážený. Autentický a věrohodný, ale zároveň zábavný aspekt by měl stát ve středu zájmu. Potud zjednodušená definice z Wikipedie.

Z výstavy Serious Games. Krieg – Medien – Kust |foto: Eva Novak

Jistě, vzpomeneme si na Jana Amose Komenského a jeho „školu hrou“. Ale faktem je, že i pro zábavné hry a jejich konečnou podobu je určujícím faktorem zákazník – v tomto případě hráč a konzument a jeho zájmy a potřeby. Představy a realita se na tomto poli rozešly již dávno.

Jak to vypadá v praxi, kterou hry často téměř 1:1 kopírují? Jak se v průběhu válek média vyvíjela? Možno říci, že souběžně. Ve válkách 20. století vznikl bezdrátový přenos zpráv a letecké snímky – obojí již v první světové. Ve druhé válce se přidalo stereo a elektronická kamera a již tato válka se stala částí zábavného průmyslu. Válka ve Vietnamu byla první, která prolomila poslední bariéry – byla to první válka v historii lidstva, která probíhala téměř současně na televizních obrazovkách – díky satelitním přenosům.

Z války v Iráku (1992) jsme měli dojem téměř živého vysílání – ve skutečnosti se jednalo při přenosu snímků z bojiště o minimální časový posun několika minut. Čas, který snímky potřebovaly, aby se dostaly z vojenských kontrolních monitorů do „civilní“ televize. V současné době dospěl tento „vývoj“ téměř ke sloučení: vybraná pracoviště americké armády dodávají kompletní datové záznamy pro computerové hry. Virtuální pouště a betonové přistávací plochy se satelitními talíři jsou pro dnešní děti tak samozřejmé a okouzlující jako byly dříve pro generace dětí krajiny a tunely dětské železnice.

Jak jsme na začátku nastínili – darmstadtská výstava se snaží odpovědět na vpravdě nelehkou otázku: jaké obrazy válka vyvolává a jak se s nimi umění vypořádává, jak je zrcadlí?

Možné odpovědi nám kurátoři nabízí prostřednictvím postojů a uměleckých ztvárnění 23 mezinárodních umělců. Vidíme zde fotografie, computerové hry, nástěnné koberce, obrazy a instalace. Speciálně pro jednu vodní nádrž natočili Antje Ehmannová a Harun Farocki film „Tropy války“, ve vedlejším sochařském ateliéru přebudovaném na kino běží současně další Farockiho film „Obrazy světa a epitaf války“.

Na tyto otázky nelze podat vyčerpávající odpovědi. Především proto, že obojí umění – a bohužel i válečné techniky – se permanentně vyvíjí. V předmluvě ke katalogu píše Ralf Beil, ředitel Mathildenhöhe: „Zpravodajská média se postupem času dostávají do role agentů války, kterou stálou virtualizaci bagatelizují. Umělost mediálních obrázků zkresluje válečnou realitu k nepoznání.“

Právě toto znetvoření, které prostřednictvím médií vzniká, jakési karikování války, to se podařilo kurátorům výstavy zdařile zprostředkovat.

Serious Games. Krieg – Medien – Kust. Mathildenhöhe Darmstadt. Výstava potrvá do 4. července 2011