Traband: Vlnobeat
Když skupina Traband oslavovala 10 let svého trvání, uspořádala v Paláci Akropolis koncert, na který pozvala všechny hosty, kteří měli se skupinou co do činění. Společně si připomněli a zahráli svoje nejlepší skladby.
To vše se zaznamenávalo, a pak vyšlo na CD i DVD pod názvem 10 let na cestě. A protože Traband oslaví příští rok další dekádu, připravil svým příznivcům nové album. Jmenuje se Vlnobeat a je na něm 14 autorských písniček od Jardy Svobody.
Nahrál je se svými věrnými: Janou Kaplanovou, trumpetistkou, klávesistkou a zpěvačkou, bubeníkem Václavem Pohlem, který tu a tam přispívá i zpěvem, tubistou Robertem Škardou a hostujícím bandžistou Radimem Humlem, kterého si Jarda Svoboda před lety všiml v plzeňské kapele Navzájem a líbilo se mu, že na banjo hraje víc rockově a funkově než bluegrassově.
Písničky Jardy Svobody jsou o tom, co prožívá, slyší a vidí kolem sebe. Je v nich hodně lásky, ale i nesmlouvavého pohledu na věčně nespokojenou českou povahu. Traband se nikdy netrápil s hudebními škatulkami, každou písničku hraje po svém v nejrůznějších stylových příměsích.
Dnešní Mozaiku doprovázely písničky z alba Vlnobeat, které v úterý 9. prosince večer skupina Traband pokřtí v pražském Paláci Akropolis. Dnes uslyšíte například skladby: Mluv se mnou miláčku, Moje kočka mňoukala, Vidím tě, Ta radost!
Více informací o skupině najdete také na webu: www.traband.net.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
