Nížiny; úmrtí Lorina Maazela; Magický hlas rebelky; Orbis pictus Františka Kupky

V knihách Herty Müllerové se snoubí dokonalá forma s naléhavým obsahem, píše redaktorka. Německá spisovatelka se narodila v poválečném rumunském Banátu a vliv prostředí se v prvotině výrazně projevuje. Kritička charakterizuje Nížiny takto: „Syrové a zároveň zvukomalebné věty, nekonečné popisy všech odstínů života v německé enklávě v rumunském prostředí, jež tvoří a vydechuje ze sebe a priori vykořeněná pozorovatelka, vyhnankyně mezi svými i cizími.“

Další zpráva kulturní strany Hospodářských novin mluví o úmrtí Lorina Maazela. Americký dirigent a ředitel několika orchestrů zemřel v neděli ve věku 84 let na komplikovaný zápal plilc. Jako zajímavost je v článku uvedeno, že Maazel dirigoval za svůj život 132 orchestrů.

Frank Kuznik píše v Hospodářských novinách ještě o Bohemia Jazz Festu. Letošní devátý ročník začíná dnes odpoledne na pražském Staroměstském náměstí a bude pokračovat v dalších českých městech. Vstupy na koncerty jsou zdarma. Autor článku taky upozorňuje na to, že Bohemia Jazz Fest pomáhá i českému jazzu do světa, ne jen naopak.

Nejoblíbenějším filmem návštěvníků letošního filmového festivalu v Karlových Varech byl Magický hlas rebelky, dokument režisérky Olgy Sommerové. Dočteme se o něm v dnešním Právu. Film o Martě Kubišové byl včera představen v pražském kině Lucerna, zároveň byl také pokřtěn soundtrack k filmu, kmotrem byl Václav Neckář.

Podle Práva slibuje dnešní pokračování festivalu Prague Proms vrcholný zážitek. Ve Státní opeře v Praze vystoupí devítinásobná držitelka Grammy Natalie Cole.

Právo přináší recenzi výstavy Jaroslava Hořánka Ardenský les. Převážně méně známá a dosud nevystavená grafikova díla jsou k vidění v Galerii Hollar a od Jana Šídy dostala expozice 80% recenzentské hodnocení.

Titulkem Když byl Kupka anarchospiritista nadepisují Lidové noviny svůj článek o výstavě v Západočeské galerii v Plzni. Výstava Orbis pictus Františka Kupky představuje díla z doby před rokem 1912, tedy před tím, než začal Kupka tvořit abstraktní malby. Jiří Peňás vysvětluje, proč Kupka vůbec k abstrakci přešel - prý ho omrzela dokonalost vlastních maleb.