Zlato – dokumentární film Michaela Hammonse

Michaela Hammona, který film Zlato režíroval a stál v něm i za kamerou, zavolal jednoho dne producent filmu a nabídl mu spolupráci. Hammon v té době ležel v nemocnici. Spadl se střechy z výšky sedmi metrů a měl neuvěřitelné štěstí, že nehoda zůstala bez následků. Nabídku přijal a během natáčení převzal i režii snímku.

Paralympics – sportovní soutěže pro postižené atlety – se staly neodmyslitelnou součástí olympijských her. Od roku 1960 jsou pořádány pravidelně. Hammon pro svůj film vybral tři sportovce: německou plavkyni Kirsten Bruhn, Henryho Wanyoike, keňského běžce, a australského atleta Kurta Fearnley. Bruhn je ochrnutá po nehodě na motorce, Wanyoike oslepl po mozkové mrtvici. U obou trvalo mnoho let, než přestali uvažovat o sebevraždě a překonali deprese. To se jim podařilo – jak tvrdí ve filmu – díky sportu. Pouze Fearnley se už postižený narodil - má kratší nohy.

Hammon natočil velkou část filmu loni na olympiádě v Londýně. Ale s kamerou také doprovází své tři sportovce při tréninku i v soukromí s jejich rodiči a životními partnery. Režisér postupuje citlivě a chytře, jeho film nesklouzává do klasického schématu filmů o postižených. Tragika postižení ve filmu nepřevládne. Přesto nebo právě proto, že film ukazuje každodenní život a běžné problémy a starosti.

V jedné sekvenci Hammon s Kirsten Bruhn navštíví rehabilitační kliniku a vidí, jak se pacienti s diagnózou paraplegie pomalu a namáhavě učí sedět. Při těchto záběrech si uvědomíme, jak křehké je štěstí a také jak náročná je společnost, ve které žijeme. Společnost, soustředěná především na plnění stoupajících výkonů. O co těžší to mají handicapovaní, není třeba zdůrazňovat. O to větší je náš respekt.

Hammonovu filmu lze vytknout snad jen to, že si vybral sympatické, kladné hrdiny, kteří provozují oblíbené druhy sportu. Proto se také stal v minulosti hrdinou třeba Oscar Pistorius, který mimochodem v Hammonově filmu pouze jednou přeběhne přes plátno, a ne kupříkladu hráč boča s cerebrální parézou. Filmy o postižených jsou v tomto ohledu vždy stejné – zřejmě by jinak byly jen těžko stravitelné..

Gold. D 2013. Režie: Michael Hammon. Scénář: Ronald Kruschak, Andreas Schneider, Marc Brasse. Kamera: Marcus Winterbauer. 106 minut.