Ženy v tvorbě Jana Koblasy
Sedmasedmdesátiletý malíř, grafik a sochař Jan Koblasa patří mezi významné osobnosti českého i evropského umění druhé poloviny dvacátého století. Koncem padesátých let byl spoluzakladatelem skupiny Šmidrové, reagující neodadaistickými akcemi na absurditu doby a v roce 1960 iniciátorem neveřejných výstav Konfrontace, na nichž se sešli přední osobnosti tvořící v duchu strukturální abstrakce - informelu. Koblasova tvorba, zaměřená na existenciální problematiku člověka i reflexi přírodních dějů, je velmi rozmanitá. Jednu málo známou polohu Koblasovy tvorby - kresby, grafiky a komorní plastiky, jejíchž tématem je žena, představuje do 13. června výstava "Miss Universum a jiné" v Galerii La Femme v Bílkově ulici na Starém Městě v Praze. Jana Koblasu si tam pozval k mikrofonu náš kolega Karel Oujezdský.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu