Poslední rozloučení se sochařem Vladimírem Preclíkem / archivní rozhovor
V kostele Sv. Jiljí na Starém Městě proběhlo 11. 4. v 15 hodin poslední rozloučení s významným českým sochařem, malířem, kreslířem a autorem řady knih - profesorem Vladimírem Preclíkem, který zemřel 3. dubna ve věku nedožitých 79 let. Vladimír Preclík vystudoval Hořickou sochařskou a kamenickou školu a v roce 1955 absolvoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v sochařském atelieru Josefa Wagnera. Byl členem skupiny Trasa, na přelomu padesátých a šedesátých let vytvářel cyklus sochařských portrétů Česká avantgarda. Jeho ústředním materiálem se stalo dřevo, jehož tvar zhodnocoval gravírováním, vpalováním a především barevnou polychromií a jemuž dokázal vtisknout jak monumentální tak intimní komorní formy. V roce 1966 inicioval slavná Hořická mezinárodní sochařská sympozia, od roku 1990 pedagogicky působil nejdříve jako profesor a potom jako první děkan Fakulty výtvarných umění při VUT v Brně. K jeho posledním monumentálním pracím patří památník druhému odboji na pražském Klárově s motivem barokně se vzdouvajícího praporu. Jako rozloučení se sochařem Vladimírem Preclíkem si poslechněte část rozhovoru, který s umělcem natočil Karel Oujezdský před rokem v pražském Mánesu na Preclíkově výstavě SOCHA V BARVĚ, BARVA V SOŠE.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu