Viktor Ullmann - svědek a oběť apokalypsy
Dvě světové války zásadně poznamenaly život a dílo židovsko-česko-rakouského skladatele Viktora Ullmanna. Jako svědka i oběť jej představuje výstava v pražském Clam-Gallasově paláci. Jde o prezentaci rakouského divadelníka a znalce Ullmannova života Herberta Ganschachera, která bude veřejnosti otevřena od 9. dubna do 31. května.
Nejznámějšími a v současnosti často uváděnými díly Viktora Ullmanna (1898-1944) jsou opera Císař Atlantidy aneb Odepření smrti (Der Kaiser von Atlantis oder Die Tod-Verweigerung), kterou složil v období let 1943-1944 v koncentračním táboře Terezín, nebo tamtéž vzniklý melodram-zhudebnění slavné epické básně Rainera Marii Rilka Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka (Die Weise von Liebe und Tod des Cornets Christoph Rilke).
Tématem výstavy Viktor Ullmann – svědek a oběť apokalypsy 1914-1944 jsou jeho válečné dojmy. Jednak prožitek Velké války, jíž se účastnil aktivně. Do armády se v roce 1916 přihlásil dobrovolně a v pozici dělostřeleckého pozorovatele c. a k. rakouské armády byl nasazen na italské frontě v tzv. dvanácté bitvě v údolí řeky Soči. Další světový válečný konflikt byl pro Viktora Ullmanna osudný, neboť byl v letech 1942-1944 internován v Terezíně, odkud byl v říjnu 1944 odtransportován a zavražděn v Osvětimi.
Nejposlouchanější
-
Matky a jejich děti. Poslechněte si povídky českých spisovatelů
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
