Evžen Oněgin přijel do Jekatěrinburgu na motorce; Boris Berezovskij s balalajkou; ve Vídni zakokrhal Zlatý kohoutek – aktuality z ruské kultury od Jany Klusákové
Ruský tisk referoval o dubnové premiéře opery Petra Iljiče Čajkovského Evžen Oněgin, která se po dlouhých přípravách odehrála v Divadle opery a baletu v Jekatěrinburgu. Vedení divadla váhalo mezi obnovenou třináctiletou verzí se zavařeninou a krinolínami, nebo riskantním novým pohledem na ruskou klasiku.
Nakonec se divadelníci rozhodli riskovat, tentokrát ve spolupráci s osvědčenými zahraničními umělci. Pod hudebním nastudováním díla je podepsaný pětačtyřicetiletý Vladislav Karklin, absolvent petrohradské konzervatoře; od začátku tisíciletí žije a pracuje v německém Darmstadtu a už loni dirigoval v Jekatěrinburgu operu Modesta Petroviče Musorgského Boris Godunov. Oněgina režíroval Švýcar Dieter Kaegi (1957), scénografem kusu je padesátiletý Nizozemec Dirk Hofacker (původně právník); z jeho iniciativy byl děj opery přenesen do Ruska poloviny 20. století.
Západní umělci jako obvykle nezklamali, shodují se poněkud ironicky ruští recenzenti, když konstatují, že inscenátoři Oněgina i tentokrát zneužili klasické dílo k demonstraci svého povrchního pohledu na Rusko a jeho obyvatele, v němž nechybí blátivé cesty, vodka, opilecké rvačky, nevzhledné ženy v neforemných propínacích šatech, odporní chlapi v potřísněných trikách a tak dále. Larinovi mají k potěše diváků na venkovském sídle opravdový bazén, Olga koketuje, ležíc na lehátku a natírá se při tom opalovacím krémem, a Oněgin ve slušivé kožené bundě přijíždí na módním zahraničním motocyklu - diváci tomu nadšeně tleskají. Lenskij před soubojem nespočívá na poraženém stromě, nýbrž na jelenovi. Mrtvém. Ale pěvci jsou mladí, neokoukaní a závěrečný polibek Taťány (Marija Bočmanovová) a Oněgina (Boris Pinchasovič) zaujme nepředstíranou vášní, hodnotí jekatěrinburgskou premiéru Evžena Oněgina ruský tisk.
Hudba jihovýchodní Evropy v podání Borise BerezovskéhoKrátce před Oněginem zaujal hudbymilovné publikum Jekatěrinburgu, velkoměsta na Urale, zaujal Boris Berezovskij, momentálně jeden z nejpopulárnějších ruských klavíristů, který zde díky letité spolupráci s Uralským filharmonickým orchestrem a jeho šéfdirigentem Dmitrijem Lissou uspořádal pod vlastním jménem už druhý festival. Zatímco ten první byl věnován Francii a její hudbě, na letošním zazněla hudba střední a jihovýchodní Evropy, především Maďarska a Rumunska, včetně cikánského folkloru a protagonista potěšil posluchače i hrou na balalajku.
Moskevské Velké divadlo hostovalo ve VídniKulturní událostí rakouské metropole koncem letošního dubna bylo po sedmnáctileté pauze dvoudenní hostování Velkého divadla z Moskvy. Konalo se u příležitosti 170. výročí narození Nikolaje Rimského-Korsakova. 29. dubna to bylo koncertní provedení opery Carská nevěsta. Dílo nastudoval a v rámci Mládežnického programu Velkého divadla řídil Gennadij Rožděstvenskij); o den později Velké divadlo uvedlo operu Zlatý kohoutek v režii Kirilla Serebrennikova.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu