Slow living a downshifting

Studentka Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Eva Štefková se ve své bakalářské práci ptá, k čemu všemu mohou přispívat řemesla, co s člověkem dělá „řemeslničení“ a proč v současnosti řemesla zažívají v západním světě renesanci. Ptát se jí budeme i my v úterní Čajovně a neopomeneme ani tzv. slow living a downshifting.

V Čajovně přivítáme taky Lenku Dolanovou a Michala Kindernaye z občanského sdružení yo-yo, které se snaží iniciovat a podporovat experimenty na pomezí umění, ekologie a nových médií. Část aktivit yo-ya se odehrává na místě, kde čas plyne jistě pomaleji než v centru velkých měst; v prostorách bývalého kravína na Vysočině. Přesně tam jsme se na konci srpna vypravily s mikrofony i my…V centru jednoho z probíhajících workshopů stála revoluční myšlenka – odpoutat se od běžného lineárního času, který nás svazuje svou neúprosnou přesnotí, a přejít na čas větrný, určovaný na každém jdnotlivém místě silou větru….

Z bakalářské práce Evy Štefkové s názvem Environmentální aspekty řemeslné výroby:

„Druhým konceptem, který úzce doplňuje snahu o zjednodušení a zpřehlednění všech pracovních i volnočasových aktivit, je touha po změně každodenního tempa. Obrat k tzv. slow living popisuje ve stejnojmenné knize např. G. Craig. Říká, že slow living se vymezuje vůči principům globální rizikové společnosti, jenž se staly nástrojem k vytvoření flexibilních, mobilních a výkonných subjektů (resp. lidí; pozn. autorky) neo-liberálního trhu. Craig namítá, že taková kultura je také nezbytně tvůrcem subjektivně hlubšího pochopení nevyzpytatelnosti, chaosu a ztrát, přírodních i časových limitů, a potenciálně tak zvyšuje hodnoty společenství, klidu a pomalosti (Parkins, 2006). Lidé, kteří vezmou takové hodnoty za své, se často rozhodují opustit svá hektická povolání a vyměnit část svých příjmů za více času a menší materiální blahobyt. Dnes takovou proměnu životního způsobu nazýváme downshiftingem. Cílem je zpomalit, převzít kontrolu nad svým životem, najít lepší rovnováhu mezi prací a žitím (Sevier, 2008). Pro představu o významnosti downshiftingu zde uvádím několik statistických údajů: „V roce 2002 byl podle tržních analytiků společnosti Datamonitor počet downshifterů v Evropě odhadován na dvanáct milionů. Průzkum zveřejněný v roce 2003 Australia Institutem naznačuje, že v Británii downshiftovalo 20 až 35 procent dospělých ve věku od 30 do 59 let, s průměrným snížením příjmů o 40 procent. A nejedná se jen o zámožné lidi či lidi středního věku, ale o skupinu procházející všemi věkovými i sociálními vrstvami.“

V Kravíně

Víc o řemeslech i aktivitách yo-ya v bývalém Kravíně v úterní Čajovně. Těší se na vás Jarka Haladová a Iva Jonášová… Jo a přeměřte si před jejím začátkem čas!:)