O Radiu Praha, Rakousku a životě cizince u nás

V roce 1989 podle svých slov studoval komunikační, mediální a divadelní vědy, pracoval také jako herec a dramaturg a podnícen politickými převraty se začal učit česky. Už v 90. letech opakovaně navštívil naši metropoli coby účastník Letní školy slovanských studií na Filozofické fakultě UK. Ihned po absolutoriu v Rakousku se rozhodl do České republiky přestěhovat nastálo. Začínal jako učitel němčiny a překladatel, ale brzy nastoupil do německé redakce Českého rozhlasu 7 - Radia Praha, a o pár let později se dokonce stal šéfredaktorem této stanice. Zajímá se především o politiku a na práci v rádiu se mu líbí, že tvůrci relací mohou “promítat obrazy do fantazie posluchačů”.

Zahraniční vysílání, kterému šéfuje, letos oslavilo 75. výročí; svou činnost zahájilo 31. srpna 1936. Z rozhovoru s ředitelem ČRo 7 Miroslavem Krupičkou pro Týdeník rozhlas vyplývá, že "vzniklo jako protiváha propagandistickému vysílání, které se valilo na české území hlavně z Německa a ze Sovětského svazu". Jak dále Krupička uvedl, "po roce 1948 se však plně dostalo do vleku komunistické ideologie a pokoušelo se ovlivnit levicové intelektuály v západní Evropě a podporovat národně osvobozenecká hnutí v zemích třetího světa". K zásadní změně došlo až po sametové revoluci. Z domácích posluchačů ho ale zná málokdo, jeho narozeniny jsou tedy příležitostí dozvědět se o něm víc. K tomu přispěje i Čajovna 29. září, kterou uvádí Kateřina Rathouská.

Český rozhlas 7 - Radio Praha (zahraniční vysílání) |foto: Český rozhlas