Podivuhodné cesty Davida Drábka
Hosty první Noční Čajovny Kateřiny Rathouské budou dramatik, režisér a umělecký šéf Klicperova divadla v Hradci Králové David Drábek a herečka Henrieta Drábek Hornáčková. V živém vysílání představí zejména projekt nazvaný Podivuhodné cesty Julese Verna, který od 19. února uvádí Nová scéna v Praze.
Podle webu Národního divadla jsou na jevišti připomínány „vědecké objevy 19. století a tehdejší zeměpisné, geologické, fyzikální a astronomické poznatky. Děj inscenace je však situován do prvních desetiletí 20. století, do éry pionýrů filmového průmyslu. V jednom z průkopnických ateliérů tohoto ve své době nového a pokrokového média se odehrává natáčení našeho příběhu, do kterého zasáhne i stárnoucí spisovatel.“
„Jako dítě jsem samozřejmě louskal jak verneovky, tak mayovky. Navíc jsme to celé pojali jako oslavu nejen divadla, verneovské literatury, ale i začátku filmu, ke kterému mám taky velmi silný vztah,“ řekl režisér v předpremiérovém rozhovoru pro Český rozhlas. „Chci, aby to byly dvě věci: Aby to bylo echo všech snivých chlapečků, jako jsem byl já, kteří si žili ve svém světě, a aby Praha zase měla nějakou velkou inscenaci pro rodiny s dětmi.“
Davida Drábka můžete znát i jako autora několika rozhlasových minutových her.
Na závěr pořadu je připravena nepravidelná rubrika Předpůlnoční telefonát, ve které vás pozveme na mezinárodní festival Bazaar.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.