Smajlíky Davida Krňanského

Je to partné z jeho obrazů, sám o tom i mluví – kořeny jeho současné tvorby je třeba hledat v graffiti. “To byl můj první kontakt s výtvarným uměním. Jako kluk jsem jezdíval na skejtu a četl časopis, který tady na tohle téma kdysi vycházel. A právě v něm byl seriál o graffiti, takže jsem se ho rozhodl taky zkusit. Ostatně později jsem navštěvoval nejrůznější hiphopové akce, se kterými je graffiti neodmyslitelně spojené,” vysvětluje David Krňanský a dodává: “S uměním to ovšem tehdy nemělo nic společného – tenkrát šlo hlavně o to, pomalovat někde nějakou zeď. Ostatně podle mého je graffiti především životní styl – i proto jsem se od streetartové scény dávno odříznul a ve své tvorbě akcentuji zcela jiné prvky.”

Jeho osobitý výtvarný styl velmi výstižně popsal časopis Art + Antiques: “Oproti umělcům generace druhé poloviny 90. let, která k rozmachu konzumního stylu života zaujala zřetelně kritický postoj, reprezentuje Krňanský sílící přístup svých vrstevníků, kteří na problematiku produkce a spotřeby pohlížejí z hlediska cirkulace významů v postindustriální společnosti - uvědomují si mýtotvornou úlohu brandingu, pozorují a komentují reciproční přenosy mezi volným uměním, produktovým designem nebo popkulturou.” S tím sám vývarník sice souhlasí, ale zároveň odmítá být přiřazován k „umění postinternetu“, i když pro svou práci využívá podobné zdroje – Davida Krňanského totiž zajímá především přeskupování významů, které s sebou nesou věci a formy.

“Moje obrazy jsou částečně intuitivní, nikdy dopředu nevím, jak budou nakonec vypadat. Pokaždé je tak dlouho přemalovávám, dokud se v tom chaosu neobjeví ty správné směry a kompozice. Je to gestická expresivní malba, do který vstupují postavy, které celou malířskou událost jakoby karikují,“ říká David Krňanský, který se narodil 2. března 1987 v Praze, v letech 2010 – 2011 studoval u Jiřího Kovandy na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem a následně na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Jiřího Černického a Marka Meduny.

Dalším charakteristickým rysem v tvorbě Davida Krňanského jsou komiksové postavičky, které svou přítomností narušují abstraktní formy, pohrávají si s nimi, nebo na sebe berou jejich podobu. “Přitom já jako dítě s komiksovou kulturou skoro vůbec do kontaktu nepřišel. V mých soudobých věcech se objevují za prvé proto, že jsem hledal nějaký prvek, který by moje obrazy trochu odlehčil, za druhé je v tom i určitá potřeba se vyjádřit k současnosti,” tvrdí umělec, jehož díla propojují vážné a nevážné, zároveň však - jako je tomu u kresleného vtipu - sdělují názor a zastávájí nějakou kritickou pozici. To ostatně mohli vidět návštěvníci posledních výstav Davida Krňanského – ať již na sedmém zlínském salonu mladých, na kolektivní výstavě v prostorách Nové galerie či na společné expozici s módní designérkou Monikou Krobovou v pražské Galerii SPZ. A od 3. května do 11. června lze v Galerii Svit v Blanické 9 na Vinohradech v Praze zhlédnout jeho zcela nové, tentokrát geometrické obrazy.