Divadelní události roku 2015
V první letošní Noční Čajovně Kateřiny Rathouské se moderátorka spolu se svými hosty ohlížela za divadelními událostmi uplynulého roku.
Diskutovali redaktor časopisu Svět a divadlo Jakub Škorpil a šéfredaktor Taneční zóny a redaktor Divadelních novin Vladimír Hulec. První letošní číslo posledního jmenovaného periodika vyšlo před několika dny a obsahuje výsledky ankety Inscenace roku, kterou DN pravidelně pořádají a loni na ni odpovědělo sto respondentů. Nejvíce je oslovilo Slyšení ostravské Komorní scény Aréna, které získalo sedm hlasů. Druhou a třetí příčku obsadilo několik počinů: Kauza Schwejk ve Studiu Hrdinů, Lidská tragikomedie z Divadla v Dlouhé, opera Z mrtvého domu v Národním divadle (2. místo); Bratři Karamazovi v Činoherním klubu a Othello, mouřenín benátský, který se hraje ve Stavovském divadle (3. místo).
„Opět se potvrdil velký rozptyl názorů a preferencí, kdy se víc než třetina hlasujících neshodla na jediné nominaci s nikým dalším,“ uvedl ve svém komentáři šéfredaktor DN Josef Herman. „Započítáme-li sem i dvouhlasé nominace, nadpoloviční většina tipujících jsou zatvrzelí individualisté – konstatuji vlastně radostně.“
Které inscenace nejvíc zaujaly hosty ve studiu? Jak dopadly nejvýznamnější tuzemské festivaly? Které důležité změny v divadlech nastaly? A co přinesl titul Evropské hlavní město kultury Plzni, tamním institucím i návštěvníkům? O tom všem se debatovalo v Čajovně, jejíž záznam si můžete poslechnout.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.