Srdce. „Maso je vražda“. Koťátko. Co a proč mají Češi tetované na těle?

Tato Čajovna vznikla ze zájmu o šíři přístupů a spektrum názorů na tetování jako zdobení vlastního těla, které je čím dál běžnější. Tetují se lidé různého věku, různého náboženství, vnímají to jinak kulturně, osobně, jinak závazně. A mají samozřejmě odlišné věci na různých částech těla. Někdo Ježíše, někdo kotvu, někdo jméno a datum narození svého sourozence, někdo abstraktní výtvarné obrazce, někdo úryvky písniček nebo názorové proklamace. Někdo kotě.

Hosty Čajovny byli Milan Trachta aka Banán, zpěvák hc punkových kapel a kolega ze sesterské stanice Radio Wave. Ten má větší množství tetování včetně motivů z obalů oblíbených punkových desek anebo slogan „Maso je vražda“. Alžběta Havlová, editorka Radiožurnálu, má za 13 let také víc tetování, včetně páru jeřábů mandžuských, zvířat známých svou krásou a věrností. Patrik Fiala má dvě kontrastní tetování – fantasy draka a svou kočku. V pořadu ale mluví i o tetování, které si udělat nenechal. Všechny mimochodem spojuje věrnost jedinému tatérovi.

Japonské tetování jakuzy |foto: Jeff Laitila

Respondenty tetované Čajovny doplňujeme i o ukázku z rozhovoru o tradici tetování v Barmě, kde se tetují například horoskopy a ochrana proti duchům a o tematický úryvek z bestselleru Sibiřská výchova, autobiografické knihy Nicolaie Lilina (v překladu Alice Flemrové). Celá kapitola této knihy je totiž věnovaná tomu, jak se tetovala svérázná komunita sibiřských zločinců, žijících v Podněstří. Tetování tam sloužilo jako jakýsi podpis životopisného charakteru, kterým se bylo možné i prokázat druhým.

Barma má velkou tradici v tetování