Marek Horoščák: Krysička, šváb, moucha a jezeveček
Čtyři podivné bytosti ze hry Krysička, šváb, moucha a jezeveček vyprávějí příběh o nejmenovaném městu, které bylo vystavěno na bažinách a jehož obyvatelé jsou řízeni zákeřným pařátným systémem.
Premiéru nové hry z cyklu Hry a dokumenty nové generace poslochejte v Čajovně na Vltavě 27. července 2014 v 19 hodin.
Zdánlivě absurdní děj ve hře Marka Horoščáka je vyhrocen i formou, vyžadující experimentální zpracování. Kromě specifického intelektuálního humoru je inscenace pozoruhodná tím, že zvuková a hudební složka díla vznikla improvizací účinkujících herců. Text hry byl vytvořen v roce 2007 na objednávku brněnského „dětského“ Divadla Polárka a jeho projektu scénických čtení Ohně v bažinách aneb My máme taky jaro – v Brně!
Cílem projektu, který iniciovala mj. i režisérka Hana Mikolášková, bylo „shromáždit neformální skupinu předních brněnských, ale i mimobrněnských dramatiků, kteří by fenomén nové české hry přiblížili mladému divákovi tematikou mytologie a pohádkovosti Brna a okolí“, což bylo míněno i jako drobná recese.
Kromě Marka Horoščáka se projektu tenkrát zúčastnil Martin Františák, Iva Klestilová, Arnošt Goldflam, Roman Sikora, Pavel Trtílek, Pavel Jurda a Vendula Borůvková.
Rozhlasový experiment
Rozhlasová verze hry Krysička, šváb, moucha a jezeveček, nyní doplněná podtitulem Promluva o tom, o čem není třeba hovořit, se od té původní v lecčems liší. Zásadnější proměnou prošlo rozvrstvení textu do pěti hlasů, jimž vévodí pomyslný průvodce. V inscenačním zpracování má „podobu“ revírníka z Lišky Bystroušky.
Ten se vynořuje z bezčasí a jakoby pomáhá posluchači pochopit, o čem vypráví čtyři bizarní tvorové z titulu hry. (Někdy se však dopouští i vlastních komentářů k tomuto dílu.) Zásadním motivem jejich promluv je na první pohled záludný „pařátný systém“. O kterém se záhy dozvíme, že i přes své nedostatky, je pro život na bahnitém podloží v podstatě dokonalý.
Téma zatuchlosti a stojatých vod je volně přeneseno na bytí v takovém prostředí, a díky vtipným slovním obratům evokuje zcela konkrétní životní zkušenosti, netýkající se jen obyvatel nejmenovaného, ale tušeného města. Skrze interprety Jiřího M. Procházku, Sylvu Vespalcovou, Tomáše Sýkoru, Marii Vančurovou a Vojtěcha Johaníka dochází v inscenaci k důmyslné kompozici hlasů a hudebně-zvukové improvizaci.
Herci byli režisérkou Hanou Mikoláškovou vedeni k autenticitě, jež navozuje atmosféru fiktivního bažinatého prostředí. K vědomému „kejklování“ nejen s bublajícím močálem a jízdou dopravními prostředky byl vyzván i mistr zvuku Lukáš Dolejší.
Minimální textová a zvuková konkrétnost tak vede k rozproudění posluchačových vjemů a fantazie. Pokud bude chtít, může jejich prostřednictvím nalézat skryté vtipy v podobě slovních a zvukových hříček, asociací a metafor. Přestože je „experiment z bažin“ věnován spíše rozhlasovým fajnšmekrům, jeho důmyslné zpracování a atmosféru by mohli ocenit i konvenčněji vyhranění posluchači.
Trilogie o Brně
Krysička, šváb, moucha a jezeveček je třetím kusem z dramatické „trilogie o Brně“, kterou spojuje mimo tématu také spolupráce režisérky Hany Mikoláškové a zvukového mistra Lukáše Dolejšího. Vše začalo v roce 2007 realizací hry Jako v pytli od Martina Koláře, na nějž v roce 2011 navázal titul Brno pod Brnem Petry Kovářové.
I když má každá ze zmíněných tří her jiný styl či umělecký rukopis, tak všechny spojuje několik stejných prvků. Je to zvláštní humor, důmyslná hra s asociacemi, posedlost slovními hříčkami a soubor poznámek, podporujících zvukovou imaginaci.
Téma Brna je v nich viděno očima nelítostného kritika, jenž je zároveň horlivým patriotem, neboť by o dění ve zmíněném městě nemohl zasvěceně referovat. Situace, ze které vzniká zápletka hry Jako v pytli, vychází z výroku „chodit kanálama“. Martin Kolář nechal skočit do kanálu dva herce – váženého barda a populárního baviče, aby v nedůstojném prostředí společně hledali cestu do rozhlasu.
Petra Kovářová se v Brně pod Brnem zaměřila na dva místní fenomény – tajuplné podzemí a komplex občanů, kteří žijí ve druhém největším městě republiky, které je k jejich smůle velkou vesnicí. Podivné bytosti její hry, které netouží po ničem jiném, jen po štěstí, bloudí v labyrintu středověkých chodeb, za zvuků sbíječek a tramvají, ozývajících se shora. Horoščákova Krysička, šváb, moucha a jezeveček pomyslnou trilogii o městu, jenž bylo vystavěno na bažinách, proto jsou jeho obyvatelé velmi specifičtí, uzavírá.
Osoby a obsazení: Vypravěč – revírník (Jiří M. Procházka), Hlas 1 – krysička (Sylva Vespalcová), Hlas 2 – šváb (Tomáš Sýkora), Hlas 3 – moucha (Marie Vančurová), Hlas 4 – jezeveček (Vojtěch Johaník)
Autor: Marek HoroščákRežie: Hana MikoláškováHudebně-zvuková improvizace: Sylva Vespalcová, Tomáš Sýkora, Marie Vančurová, Vojtěch Johaník a Jiří M. ProcházkaDramaturgie: Hana HložkováZvukový mistr: Lukáš Dolejší
V Brně natočila Tvůrčí skupina Regiony v roce 2014.
Nejposlouchanější
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka